Vládní koaliční dohoda počítá se zrušením II. důchodového pilíře. Do II. pilíře vstoupilo mnohem méně občanů než se počítalo. Zřízená odborná komise má mimo jiné navrhnout přesný postup zrušení II. pilíře. Jaké jsou možnosti?
Státní výdaje na důchody rok od roku stoupají. Za rok 2013 činily státní výdaje na důchody 373,4 miliard Kč, což je o 90,5 miliard Kč více než v roce 2007. Na všech státních důchodech vyplatil stát za rok 2013 o téměř 50 miliard Kč více než činí příjmy na důchodovém pojištění. Za rok 2010 činil deficit na důchodovém pojištění necelých 30 miliard Kč. Důchodový deficit v posledních letech stoupá. Důchodová politika nabývá ve všech vyspělých zemích na významu. Přístup k zajištění na důchod se však liší napříč politickým spektrem. Opozice je pro zachování II. pilíře.
Důchodové reformy
Vlivem ekonomických a demografických změn se mění důchodová legislativa ve většině vyspělých zemích světa. Česko není výjimkou. V posledních letech proběhly dvě významné důchodové reformy. Zkráceně nazývané „malá“ a „velká“.
- V rámci „malé důchodové reformy“ se v Česku od roku 2012 významně změnily parametry zákona o důchodovém pojištění. Zrychlilo se prodlužování důchodového věku. Dochází k postupné každoroční změně výpočtu státního důchodu. Mění se zápočet vstupních údajů pro výpočet státního důchodu. Došlo ke zpřísnění u vdovských důchodů, když se zkrátila lhůta pro obnovu důchodu z pěti let na dva roky apod. Nejvýznamnější změnou „malé důchodové reformy“ je výrazné prodloužení důchodového věku. Např. občané narození v roce 1977 mají důchodový věk 67 let, u žen se již nezohledňuje počet narozených dětí.
- Nejvýznamnější změnou „velké důchodové reformy“ od roku 2013 bylo zavedení tří-pilířového důchodového systému. Přičemž vstup do II. pilíře nebyl povinný. Dle nastavených parametrů se měl vstup do II. pilíře vyplatit zejména občanům s vyššími příjmy a mladším občanům.
Vlivem častých legislativních změn se tedy důchod každoročně počítá jinak. Při výpočtu důchodu a zápočtu určitých skutečností je rozhodující datum, kdy je důchod přiznáván. Nikoliv datum, kdy se o důchod žádá. V praxi je možné vlivem administrativní složitosti žádat o důchod dopředu, až o 4 měsíce.
Účast v II. pilíři je nízká
Zavedení tří-pilířového systému se však setkalo s menším zájmem než se čekalo. V prvním čtvrtletí roku 2014 si v II. pilíři spořilo necelých 83 tisíc občanů. Důvodů pro nízkou účast občanů v II. pilíři bylo více, podívejme se na nejčastěji zmiňované:
- Pro velkou důchodovou reformu nedošlo k potřebné dohodě napříč politickým spektrem. Podmínky pro finanční poradce nebyly vlivem nízké provize dostatečně motivující. Některé občany odrazovala nutnost odvádět na svoji smlouvu o penzijním spoření i část peněz z vlastních zdrojů (na smlouvu se odvádí 5 % z hrubé mzdy, přičemž o 3 % se snižují odvody na povinném důchodovém pojištění a další 2 % odvádí občané ze svých prostředků). Občany odrazovala i nemožnost vystoupení z II. pilíře.
Odborná komise pro pokračování důchodové reformy
Nová zřízená penzijní komise má nejenom navrhnout další postup ohledně budoucnosti II. důchodového pilíře, ale má pracovat na ekonomické udržitelnosti důchodového systému. Komisi vede expert prof. PhDr. CSc. MSc. Martin Potůček, profesor veřejné a sociální politiky z Fakulty sociálních věd UK. Zastoupení v komisi mají členové parlamentních stran, experti ale i sociální partneři. Odborná komise mimo budoucnosti II. pilíře řeší další směřování důchodové legislativy. Mimo jiné bude řešit i valorizaci důchodů, nastavení důchodového věku, rozvoj III. důchodového pilíře, posílení zásluhovosti při výpočtu důchodu, návrhy na zajištění rovnováhy mezi rodinnými odvody státu a čerpáním transferů od státu.
Možnosti ukončení II. pilíře
Veškeré legislativní změny v oblasti důchodové oblasti je nutné provádět velmi promyšleně. Časté změny nepřispívají ke stabilitě systému. Občané by měli v dostatečném předstihu vědět, za jakých podmínek budou odcházet do důchodu. V jakém věku, s jakým státním důchodem apod. Aby věděli, jak moc významnou úlohu v důchodu bude hrát jejich vlastní finanční zajištění. V současné době pracuje komise se třemi možnými způsoby „ukončení II. pilíře“. Jedná se samozřejmě o pracovní verze a může ještě dojít ke změnám. Účastníci II. pilíře by měli tedy sledovat aktuální vývoj. Účastníci II. pilíře se nemusí samozřejmě bát, o své peníze nepřijdou.
- První scénář počítá s tím, že by občané do II. pilíře přispívali nadále 5 % jako v současnosti. Ale celá částka by byla z jejich zdrojů. Odvody na povinném důchodovém pojištění by se nesnižovaly jako je tomu v roce 2014. Atraktivita II. pilíře by tím výrazně poklesla. Mnozí účastníci II. pilíře by vystoupili, což by jim bylo umožněno.
- Při druhé variantě by došlo ke zrušení II. pilíře. Naspořené peníze v II. pilíři by klienti dostali buď v hotovosti nebo by byly převedeny do III. pilíře (penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření). V prvním čtvrtletí roku 2014 spořilo ve III. pilíři necelých 4 921 tisíc občanů. U druhé varianty by bylo nutné vyřešit výpočet státního důchodu za období účasti v II. pilíři. Jednou z možností je doplacení důchodového pojištění do I. pilíře, aby se v budoucnu státní důchod poměrně nesnižoval z důvodu účasti v II. pilíři.
- Poslední prozatím zvažovaná možnost počítá s převedením části peněz z II. pilíře do veřejného důchodového systému (I. pilíře) a zbylá část by byla klientům vyplacena. Klientům by byly vyplaceny jejich vlastní prostředky vkládané do II. pilíře.
Všechny legislativní změny musí být provedeny velmi důsledně a rozvážně. Z tohoto důvodu je prozatím zrušení II. pilíře plánována nejdříve od ledna 2016, možná později. Všechny legislativní změny by měly minimalizovat riziko právních sporů. Všichni účastníci II. pilíře mají totiž sjednány vlastní individuální smlouvy, kde jsou ujednána jejich práva a povinnosti.