Proč by měli invalidní důchodci pracovat?

Někteří občané po přiznání invalidního důchodu prvního stupně nebo druhého stupně přestávají pracovat. Rozhodně je však lepší i v invalidním důchodu prvního stupně a druhého stupně pracovat. Důvodů je hned několik, podívejme se na ně.

Invalidní důchodci prvního stupně a invalidní důchodci druhého stupně mohou i po přiznání invalidního důchodu pracovat. Vykonávaná práce by však svým rozsahem, náplní a nároční měla odpovídat jejich aktuálnímu zdravotnímu stavu. Situace je tedy vždy individuální. Legislativa však počítá s tím, že budou invalidní důchodci prvního stupně a druhého stupně nadále pracovat, neboť doba pobírání invalidního důchodu prvního stupně a druhého stupně se nezapočítává pro výpočet starobního důchodu.

Nepracující invalidní důchodci a starobní důchod

Výše starobního důchodu závisí na příjmech v produktivním věku a získané době pojištění. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2015 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo řádně zaplaceno sociální (důchodové) pojištění, v letech 1986 až 2014. Do doby pojištění se započítávají odpracované roky a náhradní doby pojištění. Mezi náhradní doby pojištění mimo jiné patří doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně. Doba pobírání invalidního důchodu prvního stupně a druhého stupně se do doby pojištění jako náhradní doba pojištění nezapočítává. Pro invalidní důchodce prvního stupně a invalidní důchodce druhého stupně je tedy s ohledem na výpočet starobního důchodu důležité, aby měli i během pobírání invalidního důchodu příjem podléhající platbě na sociálním pojištění.

Odpovídající práce nám pomáhá

Práce má pozitivní vliv na radost ze života. Invalidní důchodci prvního stupně a druhého stupně, se cítí duševně lépe. Vědí, že nadále něco umí a dovedou a jsou důležití. Pracovní kolektiv rovněž pomáhá udržovat pozitivní přístup k životu. Vykonávat práci, která je v souladu se zdravotním stavem, je rozhodně přínosné. V invalidním důchodu je možné i vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Samostatná výdělečná činnost je pro účely placení sociálního pojištění a zdravotního pojištění považována za vedlejší zdroj příjmů. Nemusí tak být při výpočtu sociálního pojištění a zdravotní pojištění za celý rok dodržen minimální vyměřovací základ jako je tomu u hlavní činnosti. Výše mzdy nebo příjmu není v invalidním důchodu limitována, je možné mít libovolně vysoký příjem a současně pobírat invalidní důchod.

Daňové slevy

Invalidní důchodci prvního stupně a druhého stupně mají při výpočtu čisté mzdy i nárok na daňovou slevu na invaliditu ve výši 210 Kč měsíčně. Invalidní důchodci prvního stupně nebo druhého stupně, kteří podávají daňové přiznání, uplatní daňovou slevu v roční výši 2 520 Kč. Pracující nebo podnikající invalidní důchodci mají samozřejmě nárok na všechny ostatní daňové slevy jako ostatní daňoví poplatníci. Kromě slevy na invaliditu lze uplatnit tyto daňové slevy: základní slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč, slevu na manželku (manžela) s vlastními ročními příjmy do 68 000 Kč ve výši 24 840 Kč, je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, tak je částka 49 680 Kč, na průkaz ZTP/P ve výši 16 140 Kč, na studenta ve výši 4 020 Kč, školkovné ve výši 8 500 Kč. Slevu na manželku a školkovné není možné v poměrné výši uplatnit při výpočtu měsíční čisté mzdy u zaměstnavatele, tyto dvě slevy je nutné uplatnit jednou za rok, buď v prováděném ročním zúčtování zaměstnavatelem nebo daňovém přiznání.

Daňové zvýhodnění

Invalidní důchodci mohou rovněž uplatnit daňové zvýhodnění. Zaměstnanci uplatňují daňové zvýhodnění měsíční a činí 1 117 Kč na první dítě, 1 317 Kč na druhé dítě a 1 417 Kč na třetí a další dítě. Invalidní důchodci vykonávající samostatnou výdělečnou činnost uplatní daňové zvýhodnění v daňovém přiznání. Za celý rok činí daňové zvýhodnění na první dítě 13 404 Kč, na druhé dítě 15 804 Kč a na třetí a další dítě 17 004 Kč. Daňové zvýhodnění se poprvé uplatní za měsíc, kdy se dítě narodilo. Daňové zvýhodnění může uplatnit vždy pouze jeden z rodičů. Jestliže je vypočtená daň z příjmu nižší než daňové zvýhodnění, tak vzniká nárok na daňový bonus, kdy se na dani z příjmu fyzických osob nezaplatí nic a ještě se obdrží peníze od státu.

Daňové odpočty

V ročním zúčtování daně prováděném za celý rok zaměstnavatelem za zaměstnance nebo daňovém přiznání lze uplatnit i daňové odpočty, které snižují daňový základ a znamenají nižší daňovou povinnost. Daňovými odpočty jsou při splnění zákonných podmínek dary, úroky z úvěru na bydlení, zaplacené příspěvky na penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření, zaplacené příspěvky na životním pojištění, členské příspěvky zaplacené odborové organizaci, úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Praktický příklad

Pan Černý je v invalidním důchodu prvního stupně a nadále pracuje. Pan Černý má hrubou měsíční mzdu 17 300 Kč. Pan Černý uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti. Jak vysokou čistou mzdu bude pan Černý mít?

vlastní výpočet autora

Čistá mzda pana Černého, kterou obdrží na svůj bankovní účet, je 16 630 Kč. Důvodem nízkého zdanění je uplatnění daňového zvýhodnění na dvě děti a slevy na invaliditu.

Při odchodu do důchodu si nelze pohoršit

Invalidní důchodci prvního a druhého stupně, kteří během pobírání invalidního důchodu pracují, budou mít následně starobní důchod vyšší než pobíraný invalidní důchod. Odchodem do důchodu si tedy finančně polepší. Invalidní důchodci prvního stupně a druhého stupně, kteří pobírají dlouhodobě invalidní důchod a nepracují, budou mít následně vypočtený starobní důchod nižší než invalidní důchod. Finančně si však nepohorší, neboť v takovém případě se pobírá nadále vyšší invalidní důchod, a to ve stejné částce jako doposud.