Čím vyšší příjmy v produktivním věku, tím vyšší měsíční státní důchod. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2017 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění, v letech 1986 až 2016. Z přepočtených příjmů se následně vypočítá osobní vyměřovací základ.
Výši osobního vyměřovacího základu ovlivňují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální (důchodové) pojištění. Příjmy, ze kterých nebylo zaplaceno sociální pojištění (např. příjmy z pronájmu, kapitálové příjmy nebo příjmy z prodeje nemovitých a movitých věcí), nemají vliv na výši státního důchodu. Ze všech rozhodných příjmů se následně vypočítává osobní vyměřovací základ, což je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě. Protože desetitisícový příjem v roce 2000 měl jinou hodnotu než v roce 2016, tak se dřívější příjmy násobí pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.
Důchodové koeficienty
V přiložené tabulce máme uvedeny přepočítací koeficienty, které se používají při výpočtu starobního důchodu v roce 2017. U roku 2017 je uveden křížek, neboť při odchodu do starobního důchodu v roce 2017 již nemají příjmy dosažené v letošním roce na výši státního důchodu vliv. Získané dny pojištění v roce 2017 se však do celkové doby pojištění ovlivňující výši státního důchodu započítávají.
- Roční příjem, ze kterého bylo zaplaceno sociální pojištění, ve výši 100 000 Kč v roce 2000, má tedy pro výpočet důchodu v roce 2017 hodnotu 209 280 Kč (100 000 Kč x 2,0928).
| Rok | Koeficient | Rok | Koeficient | Rok | Koeficient | Rok | Koeficient |
| 1986 | 9,5248 | 1994 | 4,0939 | 2002 | 1,7969 | 2010 | 1,1511 |
| 1987 | 9,3296 | 1995 | 3,4546 | 2003 | 1,6835 | 2011 | 1,1251 |
| 1988 | 9,1216 | 1996 | 2,9177 | 2004 | 1,5788 | 2012 | 1,0899 |
| 1989 | 8,9058 | 1997 | 2,6394 | 2005 | 1,5010 | 2013 | 1,0899 |
| 1990 | 8,5914 | 1998 | 2,4144 | 2006 | 1,4080 | 2014 | 1,0711 |
| 1991 | 7,4450 | 1999 | 2,2308 | 2007 | 1,3114 | 2015 | 1,0396 |
| 1992 | 6,0791 | 2000 | 2,0928 | 2008 | 1,2127 | 2016 | 1,0000 |
| 1993 | 4,8533 | 2001 | 1,9284 | 2009 | 1,1719 | 2017 | x |
Praktický příklad
Pan Novák v roce 2016 pracoval pro dva zaměstnavatele současně. Pro jednoho na hlavní úvazek a pro druhého na zkrácený úvazek. Měsíční mzda u hlavního zaměstnavatele byla 20 000 Kč a u druhého zaměstnavatele 10 000 Kč. Pro důchodové účely se bude za rok 2016 panu Novákovi počítat 360 000 Kč (20 000 Kč + 10 000 Kč) x 12 měsíců). Do doby pojištění, která rovněž ovlivňuje výši státního důchodu, se však panu Novákovi bude započítávat pouze jeden rok a nikoliv dva roky. Žádný rok pojištění se nemůže započítávat jako dva roky, i když byla v daném období vykonávána práce pro dva zaměstnavatele současně.
Osobní vyměřovací základ může být nižší než minimální mzda
Někteří lidé se mylně domnívají, že starobní důchod může být pracujícímu člověku vypočítán nejméně z minimální mzdy. Není tomu tak. Osobní vyměřovací základ může být i např. pouze 6 tisíc. Jak je to možné? Takto nízký osobní vyměřovací základ mají zpravidla lidé, kteří získali pouze minimální dobu pojištění a měli velké mezery v pojištění. Když nemá žadatel o starobní důchod v některém roce žádný příjem (např. z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti) a přitom se toto období nezapočítává jako vyloučená doba pojištění, potom dochází k tzv. rozmělnění příjmů. Nulový příjem v daném roce výrazně sníží osobní vyměřovací základ. Když je takových nulových let více, tak může být osobní vyměřovací základ nižší než minimální mzda.
Státní důchod u nízkých příjmů
V přiložené tabulce máme pro názornost vypočítán státní starobní důchod dle legislativy roku 2017 u občanů s osobním vyměřovacím základem nižším než je aktuální minimální mzda, a to v závislosti na získané době pojištění. Do doby pojištění se započítávají nejenom odpracované roky, kdy je z příjmu odváděno sociální (důchodové) pojištění, ale i náhradní doby pojištění (např. studium v zákonném rozsahu, studium před rokem 2010, péče o dítě do 4 let věku).
| Osobní vyměřovací základ | 33 let | 37 let | 41 let | 45 let |
| 7 000 Kč | 6 015 Kč | 6 435 Kč | 6 855 Kč | 7 275 Kč |
| 8 000 Kč | 6 510 Kč | 6 990 Kč | 7 470 Kč | 7 950 Kč |
| 9 000 Kč | 7 005 Kč | 7 545 Kč | 8 085 Kč | 8 625 Kč |
| 10 000 Kč | 7 500 Kč | 8 100 Kč | 8 700 Kč | 9 300 Kč |
vlastní výpočet autora
Z přiložené tabulky je názorně vidět, že měsíční částka státního důchodu závisí nejenom na výši osobního vyměřovacího základu, ale i na získané době pojištění. Doba pojištění se počítá v celých ukončených letech. Pro přiznání starobního důchodu v roce 2017 musí žadatel o starobní důchod získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 33 let. Když není potřebná doba pojištění získána, tak nemůže být státní důchod vůbec přiznán.
Neprokázané příjmy
Někteří zaměstnavatelé nemuseli splnit zákonné povinnosti a ČSSZ nemusí mít u některých žadatelů o starobní důchod ve své evidenci všechny rozhodné příjmy. Když se následně podaří dobu pojištění vydokladovat (např. pracovní smlouvou), ale nepodaří se doložit rozhodné příjmy v daném období, potom se toto období počítá při výpočtu starobního důchodu standardně do doby pojištění, ale výši osobního vyměřovacího základu toto období neovlivní, neboť se využije institutu „vyloučené doby pojištění“. Osobní vyměřovací základ se tak vypočítá pouze z příjmů v ostatních letech.