Získaná doba pojištění významně ovlivňuje výši státního důchodu. Při výpočtu důchodu se hodnotí doba pojištění za celý život. Proto je potřeba získanou dobu pojištění průběžně kontrolovat. Neprokázání získané doby pojištění zbytečně snižuje státní měsíční důchod. Jak se prokazuje získaná doba pojištění? Jak se řeší případné nesrovnalosti?
Do doby pojištění patří odpracované roky a náhradní doby pojištění. Do odpracovaných let se počítají roky, kdy je z hrubé mzdy nebo hrubého zisku odváděno sociální pojištění. Mezi náhradní doby pojištění patří při splnění zákonných podmínek:
- studium v zákonném rozsahu
- evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu
- vojenská služba a civilní služba do roku 2004
- péče o dítě do 4 let věku
- péče o závislé dítě v I. stupni do 10 let věku
- péče o závislou osobu ve II., III. a IV. stupni
- doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně
- pracovní neschopnost v ochranné lhůtě po skončení pracovního poměru
- teoretická a praktická příprava na zaměstnání u občanů se zdravotním postižením
Výpočet důchodu je proveden dle evidence ČSSZ
Státní důchod se vypočítá dle údajů, které má Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ve své databázi. Hodnotí se celý produktivní život. Proto samozřejmě nemusí údaje v informačním systému odpovídat skutečnosti. Důvodů může být celá řada. Např. nesplnění zákonné podmínky některého ze zaměstnavatelů, nedoložení potřebných dokladů při sepsání žádosti o důchod, administrativní nepřesnosti. Vždy je tedy vhodné odchodu do důchodu věnovat dostatečnou pozornost. Včas zajistit, aby údaje v databázi ČSSZ odpovídaly skutečnosti.
Praktický příklad
Jak je každý rok pojištění důležitý si ukážeme na praktickém příkladu. V přiložené tabulce si vypočítáme měsíční státní důchod u paní Novákové. Průměrná mzda paní Novákové za odpracované roky bude vždy 26 240 Kč. Získaná doba pojištění se bude pohybovat od 37 let po 42 let. Výpočet provedeme dle legislativy roku 2015. Jak je na výši měsíčního důchodu vidět, zbytečně nezhodnocená doba pojištění znamená zbytečně nižší státní důchod o stokoruny.
| Osobní vyměřovací základ(průměrná mzda za odpracované roky) | Doba pojištění | Měsíční důchod |
| 26 240 Kč | 37 let | 10 996 Kč |
| 26 240 Kč | 38 ket | 11 229 Kč |
| 26 240 Kč | 39 let | 11 461 Kč |
| 26 240 Kč | 40 let | 11 693 Kč |
| 26 240 Kč | 41 let | 11 926 Kč |
| 26 240 Kč | 42 let | 12 158 Kč |
vlastní výpočet autora
Žádost o zaslání IOLDP
Všichni občané mají možnost jednou za rok si nechat zaslat „Informativní osobní list důchodového pojištění“ od ČSSZ. Ze zákona je ČSSZ na základě písemné žádosti povinna zaslat IOLDP do 90 dní. V praxi je však tento tiskopis v současné době zasílán poměrně rychle. O IOLDP se písemně žádá na adrese: ČSSZ, odbor správy údajové základny, Křížová 25, Praha 5, 225 08. V písemné podepsané žádosti je nutné uvést jméno, příjmení a rodné číslo. V textu stačí uvést jedinou větu, že se žádá o zaslaní IOLDP. V tomto dokladu jsou uvedeny doby pojištění, které má ČSSZ ve své evidenci. Jestliže nesouhlasí údaje v databázi, tak je potřeba danou skutečnost co nejdříve řešit. Chybějící dobu pojištění doložit. V opačném případě by byl vypočtený státní důchod zbytečně nižší. Státní důchod se vypočítává pouze dle údajů, které jsou v informačním systému ČSSZ u každého žadatele o důchod zaznamenány.
Které doby pojištění na IOLDP nejsou?
Při obdržení IOLDP není potřeba se hned leknout, že v dokladu chybí některé roky. Studium, vojenská služba, péče o dítě nebo péče o závislou osobu se prokazují až při sepisování žádosti o důchod. K žádosti o důchod je tedy potřeba doložit všechny doklady o studiu (např. výuční list, maturitní vysvědčení). Ženy předkládají rodné listy dětí nejenom z důvodu nároku na nižší důchodový věk, ale rovněž z důvodu prokázání péče o děti do 4 let věku. Kdo pečoval v produktivním věku o závislou osobu, ten musí tuto dobu prokázat rozhodnutím místně příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) o péči. Uvedené potvrzení je potřeba vyřídit do dvou let po skončení péče.
- Kdo častěji mění práci, pro toho je vhodné si žádat o IOLDP průběžně vždy po několika letech a v dostatečném předstihu před odchodem do důchodu.
Jaké mohou nastat komplikace u náhradních dob pojištění?
Evidenci na úřadu práce pro důchodové účely zasílá úřad práce. V případě, že by tato doba nebyla v pořádku, tak je potřeba dobu evidence na úřadu práce doložit doklady od úřadu práce. Ztrátu dokladů o studiu je potřeba řešit na příslušných školách. Kdo ztratil vojenskou knížku, ten se musí obrátit Správní archiv Armády ČR (Nám. Republiky 4, Olomouc, 771 11). Při ztrátě rodného listu je potřeba vyřídit duplikát rodného listu.
Chybějící doba zaměstnání
Doložit náhradní dobu pojištění je snadnější než doložit chybějící zaměstnání. Když některé doklady chybí, tak se dají vyřídit, neboť se spolupracuje se státními institucemi. Horší situace je v případě, že některý ze zaměstnavatelů nesplnil svoji zákonnou povinnost za zaměstnance u příslušné OSSZ. Někteří občané častěji měnili zaměstnání a přitom někteří zaměstnavatelé již zanikli. Tyto nesrovnalosti lze z IOLDP získat. Když v IOLDP chybí údaj o některém zaměstnání, tak je potřeba danou „mezeru“ ihned řešit. Pokud zaměstnavatel ještě funguje, tak je vhodné ho kontaktovat a žádat nápravu – zaslání potřených tiskopisů na místně příslušnou OSSZ. Když nelze z různých důvodů zaměstnavatele kontaktovat nebo nespolupracuje, tak je potřeba v součinnosti s pracovníky místně příslušné OSSZ uvést vše na pravou míru. Zjednodušeně řečeno chybějící dobu pojištění „vydokladovat“. Možnými doklady jsou např.: pracovní smlouva, zápočtový list, doklad o ukončení pracovního poměru, mzdové listy. V případě, že nejsou žádné listinné doklady k dispozici, tak je možné si zajistit odpracovanou dobu do doby pojištění prostřednictvím čestného prohlášení dvou svědků (bývalých spolupracovníků).
Co když se prokáže pouze doba pojištění?
Výše státního důchodu závisí na získané době pojištění a výši osobního vyměřovacího základu. Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současného hodnotě. Např. při výpočtu důchodu v roce 2015 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2014. Když některých ze zaměstnavatelů neplnil svoji oznamovací povinnost a nejsou k dispozici příjmy v jednotlivých letech a následně se podaří prokázat pouze dobu pojištění a nikoliv konkrétní příjmy v jednotlivých letech, tak se dané období použije jako vyloučená doba pojištění. Zjednodušeně řečeno dané období se započítá do doby pojištění ovlivňující výši starobního důchodu, avšak nebude mít žádný vliv na výši osobního vyměřovacího základu. Průměrná mzda v současné hodnotě se bude počítat pouze z příjmu mimo toto doložené období. Prokázání doby pojištění a neprokázání příjmů tak nesníží průměrnou mzdu za odpracované roky.
Zdroj obrázku: http://compfight.com/search/documents/1-0-1-1