Výpočtová formule důchodu je shodná pro zaměstnance i živnostníky. Přesto však musí osoby samostatně výdělečně činné počítat s nižším důchodem než mají zaměstnanci. Vstupním údajem pro výpočet důchodu není roční příjem ani hrubý zisk, ale vyměřovací základ. Jaký je v tom rozdíl? A jak se to projevuje na výši státního důchodu? Podívejme se na praktické příklady.
Výše státního starobního důchodu závisí na dvou vstupních parametrech: získané době pojištění a výši osobního vyměřovacího základu. Čím vyšší doba pojištění a osobní vyměřovací základ, tím vyšší státní starobní důchod. Pro přiznání starobního důchodu je nutné dosáhnout důchodového věku a získat potřebnou dobu pojištění. Zákonná doba pojištění se každoročně zvyšuje. V roce 2014 je nutné získat dobu pojištění v rozsahu 30 let, v roce 2015 již v rozsahu 31 let a po roce 2018 dokonce již 35 let. Důchodový věk je pro všechny občany shodný – pro zaměstnance i živnostníky. Důchodový věk závisí na roku narození, u žen se zohledňuje i počet vychovaných dětí.
Doba pojištění u OSVČ
Některé osoby samostatně výdělečně činné provozují současně více činností. Pro jednotlivé činnosti přitom vedou zvlášť evidenci Pro každou činnost uplatňují přitom jiný výdajový paušál. Např. 80% výdajový paušál pro řemeslnou živnost a 60% výdajový paušál pro marketingové činnosti. I když je tedy během roku prováděno více různých samostatných činností, tak se celý kalendářní rok počítá jako jedna doba pojištění. Jeden rok nemůže být počítán při výpočtu důchodu jako dva roky, i když jsou vykonávány dvě odlišné samostatné výdělečné činnosti.
- Do doby pojištění se započítávají odpracované roky, roky výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti a náhradní doby pojištění (např. studium v zákonném rozsahu, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, vojenská služba, péče o děti do 4 let věku).
Někteří zaměstnanci si přivydělávají vlastní samostatnou výdělečnou činností. Výdělečná činnost je pro ně vedlejším zdrojem příjmu. Hlavní činností je zaměstnání. Během roku tedy současně pracují i podnikají. Rovněž v těchto případech se dané období počítá do doby pojištění jako jeden rok a nikoliv jako dva roky.
Jak se počítá osobní vyměřovací základ?
Zjednodušeně můžeme osobní vyměřovací základ nazvat průměrnou měsíční mzdou v současné hodnotě. Osobní vyměřovací základ se složitě vypočítává z příjmů v produktivním životě. Např. při výpočtu důchodu v roce 2015 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo odvedeno sociální pojištění, v letech 1986 až 2014. Dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.
- Při výpočtu důchodu v roce 2015 se tedy osobní vyměřovací základ vypočítá z přepočtených vyměřovací základů za 29 let. Několik lepších nebo naopak horších příjmových let ovlivní celkový vyměřovací základ méně než by se na první pohled zdálo.
Vyměřovací základ zaměstnance versus vyměřovací základ OSVČ
U zaměstnance a OSVČ se vyměřovací základ počítá odlišně. Vyměřovací základ zaměstnance za rok je úhrn hrubých mezd zúčtovaných zaměstnanci zaměstnavatelem. U OSVČ je vyměřovacím základem za daný rok částka, ze které se platilo sociální pojištění za daný rok. Sociální pojištění se platí z poloviny daňového základu. Vyměřovacím základem OSVČ tedy není roční příjem ani hrubý zisk (příjem – výdaj). Vyměřovacím základem u OSVČ je polovina hrubého zisku. Někteří živnostníci se mylně domnívají, že se jim bude důchod počítat z hrubého zisku nebo příjmu. Následně jsou překvapeni, že mají nižší důchod než očekávali. Důchod je jim totiž vypočítán z poloviny daňového základu.
Praktický příklad
Živnostník pan Černý dosáhne za rok 2014 příjmů 960 000 Kč. Pan Černý uplatňuje výdaje 80% výdajovým paušálem (řemeslná živnost). Pan Černý se domnívá, že bude mít vysoký státní důchod, neboť jeho roční příjem byl 960 000 Kč, což dle jeho propočtů odpovídá hrubé mzdě 80 000 Kč (960 000 Kč: 12 měsíců). Jak skutečný vyměřovací základ za rok 2014 bude pan Černý mít? Jak vysoké měsíční hrubé mzdě bude odpovídat?
| Text | Částka |
| Příjem za rok 2014 | 960 000 Kč |
| Výdaj za rok 2014 | 768 000 Kč(960 000 Kč x 80 %) |
| Hrubý zisk za rok 2014 | 192 000 Kč (960 000 Kč – 768 000 Kč) |
| Vyměřovací základ 2014 | 96 000 Kč(192 000 Kč x 50 %) |
| Vyměřovací základ odpovídá hrubé měsíční mzdě | 8 000 Kč(96 000 Kč: 12 měsíců) |
Vyměřovací základ pana Černého za rok 2014 bude ve výši 96 000 Kč, což odpovídá měsíční hrubé mzdě 8 000 Kč. Přestože má živnostník Černý roční příjem téměř milión, tak příjem pro důchodové účely nedosahuje ani minimální mzdy. Jednotlivé vyměřovací základy pro výpočet důchodu mohou být nižší než minimální mzda. Stejně tak celkový osobní vyměřovací základ může být nižší než minimální mzda.
Minimální platby = nízký státní důchod
V případě, že je skutečný vyměřovací základ OSVČ nižší než minimální vyměřovací základ, tak platí OSVČ na hlavní výdělečnou činnost sociální pojištění z minimálního vyměřovacího základu. Minimální pojistné se platí při nízkém zisku nebo i při ztrátě. Za celý rok 2014 je minimální vyměřovací základ 77 832 Kč. Minimální pojistné za rok 2014 platí všechny OSVČ na hlavní činnost s hrubým ziskem (příjem – výdaj) do 155 664 Kč.
- Placení sociálního pojištění z minimálního vyměřovacího základu za rok 2014 následně odpovídá hrubé mzdě 6 486 Kč (77 832 Kč: 12 měsíců). Takto velmi nízký vyměřovací základ následně znamená i nízký státní důchod. Vypočtený důchod je následně značně nižší než vypočtený důchod zaměstnance pracujícího za minimální mzdu. Při minimálních platbách OSVČ nebude dosahovat státní starobní důchod ani 6 500 Kč.
Přivýdělek z vedlejší činnost a důchod
Pro zaměstnance je přivýdělek formou samostatné výdělečné činnosti považován jako vedlejší samostatná výdělečná činnost. Do zákonného limitu se sociální pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti neplatí. Limitem za celý kalendářní rok 2014 je částka 62 261 Kč (jedná se o příjem – výdaj). Když není z přivýdělku placeno sociální pojištění, tak příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nezvyšuje vyměřovací základ za daný rok.
Praktický příklad
Zaměstnanec pan Novák má měsíční hrubou mzdu 29 000 Kč. Přivydělává si samostatnou výdělečnou činností. Za rok 2014 činí příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti 100 000 Kč a výdaje 50 000 Kč. Pan Novák vede daňovou evidenci. Z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nebude pan Novák platit sociální pojištění, neboť je částka 50 000 Kč (100 000 Kč – 50 000 Kč) do zákonného limitu. Vyměřovacím základem pro důchodové účely za rok 2014 tak bude částka 348 000 Kč (29 000 Kč x 12 měsíců).
Zdroj obrázku: http://compfight.com/search/small-businessman/1-0-1-1