Dosažením řádného důchodového věku pracovní poměr automaticky nekončí. Pracovní poměr musí být vždy ukončen v souladu se zákoníkem práce, přičemž dosažení důchodového věku není výpovědním důvodem ze strany zaměstnavatele. Zaměstnanec, který má zájem i po dosažení důchodového věku pracovat, má dvě možnosti: buď současně pobírat důchod i mzdu nebo odejít do důchodu později.
Důchodový věk v Česku se postupně prodlužuje. Důchodový věk žen závisí na ročníku narození a počtu vychovaných dětí. Dvě zaměstnankyně narozené ve stejný rok tedy mohou mít odlišný důchodový věk v závislosti na počtu vychovaných dětí. Důchodový věk u mužů v Česku závisí pouze na ročníku narození. Při dosažení důchodového věku není nutné ukončit pracovní poměr a ani není nutné si požádat o starobní důchod.
Konzultace se zaměstnavatelem
Zodpovědní zaměstnavatelé si se zaměstnancem v předdůchodovém věku vždy promluví o jeho plánech do budoucnosti, kdy hodlá odejít do důchodu a ukončit pracovní poměr. V některých případech je zaměstnavatel rád, že může využít pracovní zkušenosti a schopnosti zaměstnance i po dosažení řádného důchodového věku. V praxi nastávají tři nejčastější možnosti při dosažení řádného důchodového věku zaměstnancem:
- Ukončení pracovního poměru a odchod zaměstnance do starobního důchodu, ať už řádného důchodu nebo předčasného důchodu.
- Ukončení pracovního poměru a uzavření např. dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti se zaměstnancem na vybrané pracovní úkony.
- Zaměstnanec nadále pracuje ve stejném rozsahu jako doposud, stále na smlouvu na dobu neurčitou. Tato varianta není možná u předčasného důchodu, neboť předčasný důchodce nemůže mít až do dosažení řádného důchodového věku příjem zakládající účast na nemocenském pojištění.
Vyřízení starobního důchodu nějakou dobu trvá, proto je vhodné o starobní důchod žádat v předstihu. Nejdříve je možné o starobní důchod žádat 4 měsíce dopředu.
Ukončení pracovního poměru
I při odchodu zaměstnance do starobního důchodu (ať už řádného nebo předčasného) musí být pracovní poměr ukončen v souladu s ustanoveními zákoníku práce. Zaměstnavatel může zaměstnanci podat výpověď pouze při splnění zákonných podmínek. Nejčastějším výpovědním důvodem ze strany zaměstnavatele je nadbytečnost zaměstnance. Velmi často však bývá v praxi pracovní poměr ukončen vzájemnou dohodou. Na základě vzájemné dohody je možné ukončit pracovní poměr velmi rychle, vše záleží na sjednaných podmínkách v dohodě. S dohodou o ukončení pracovního poměru musí souhlasit zaměstnavatel i zaměstnanec. Výpověď podaná zaměstnavatelem nebo zaměstnancem je jednostranný právní úkon, při podání výpovědi musí uplynout dvouměsíční výpovědní lhůta, která začíná běžet prvním dnem následujícího měsíce po doručení výpovědi. Zaměstnanec může pracovní poměr výpovědí ukončit kdykoliv a bez udání důvodu.
Pobírání důchodu a mzdy současně
Řádní starobní důchodci nejsou nijak limitováni ve výkonu své práce ani výší výdělku. V řádném starobním důchodu je možné pracovat na smlouvu na dobu neurčitou a pobírat nadprůměrnou mzdu a důchod současně. Předčasní důchodci mohou do dosažení řádného důchodového věku pracovat pouze na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně nebo na dohodu o pracovní činnosti s měsíční odměnou 2 499 Kč a méně, u těchto příjmů je totiž splněna podmínka neúčasti na nemocenském pojištění. Po dosažení řádného důchodového věku neplatí pro předčasné důchodce již žádná omezení.
Praktický příklad 1)
Pan Černý odešel k 10. březnu 2016 do starobního důchodu. Pan Černý však nadále pracuje u svého zaměstnavatele na smlouvu na dobu neurčitou. Pan Černý tedy pobírá měsíčně současně svůj řádný měsíční starobní důchod ve výši 12 090 Kč a mzdu ze zaměstnání. Hrubá mzda ze zaměstnání ve výši 24 000 Kč podléhá i v řádném důchodovém věku zdanění ve stejném rozsahu jako před odchodem do důchodu. Ze své hrubé mzdy odvádí pan Černý daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění i zdravotní pojištění.
Praktický příklad 2)
Paní Veselá odešla k 5. dubnu 2016 z rodinných důvodů do předčasného důchodu, neboť chce pomoci dceře s výchovou dvojčat. Zaměstnavatel byl však s prací paní Veselé velmi spokojený, a proto ji pro vybrané pracovní činnosti nabídne možnost práce na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 9 000 Kč. Paní Veselá bude moci současně pobírat předčasný důchod a odměnu z dohody o provedení práce, protože odměna je do limitu. Na základě dohody o provedení práce může paní Veselá pro zaměstnavatele pracovat maximálně 300 hodin za rok. Po dosažení řádného důchodového věku by mohla případně paní Veselá pracovat i na standardní pracovní smlouvu (např. na zkrácený úvazek).
Pozdější odchod do důchodu
Někteří občané si ke dni dosažení řádného důchodového věku o starobní důchod nepožádají. Nadále pracují a o důchod si chtějí požádat až po ukončení zaměstnání, pracují na tzv. procenta. Z důvodu pozdějšího odchodu do důchodu je výsledná měsíční výše starobního důchodu vyšší. Měsíční výše důchodu závisí na průměrné mzdě za odpracované roky v současné hodnotě a na získané době pojištění. Při práci na procenta se přitom získá vyšší doba pojištění, neboť za každých odpracovaných 90 kalendářních dní po dosažení řádného důchodového věku se zvyšuje zápočet za dobu pojištění o1,5 %, což standardně odpovídá jednomu odpracovanému celému roku.
Praktický příklad 3)
Paní Nováková získá dobu pojištění v rozsahu 43 let a má osobní vyměřovací základ 23 870 Kč. Paní Jelínková získá rovněž 43 let pojištění, ale ještě odpracuje 206 dní po dosažení řádného důchodového věku. Osobní vyměřovací základ paní Jelínkové bude rovněž 23 870 Kč. Obě paní odejdou do důchodu v roce 2016.
- Paní Nováková bude mít měsíční starobní důchod ve výš 12 115 Kč.
- Paní Jelínkové se bude při výpočtu důchodu hodnotit z důvodu přesluhování doba pojištění v rozsahu 46 let. Měsíční starobní důchod paní Jelínkové by byl tedy 12 790 Kč. Z důvodu přesluhování by měla paní Jelínková měsíční důchod vyšší o 675 Kč než paní Nováková.