Někteří občané jsou v práci spokojeni a chtějí nadále pracovat i po dosažení řádného důchodového věku. Jestliže odejdou tito občané do důchodu později, tak budou mít následně vyšší státní důchod. Jak práce v důchodovém věku zvyšuje důchod?
Osobní situace v předdůchodovém věku je odlišná. Většina lidí odchází při dovršení řádného důchodového věku do starobního důchodu, každoročně stoupá i počet občanů, kteří volí z různých důvodů (rodinných, zdravotních, nezaměstnanosti) předčasný důchod. Pro některé lidi je však práce nesmírně důležitá, naplňuje je a jejich zaměstnavatel rád využívá jejich zkušeností a radosti z práce. Tito občané tedy chtějí pracovat i po dosažení řádného důchodového věku. V podstatě mají dvě možnosti:
1) Odejít do řádného důchodu a nadále pracovat. Pobírat tak současně mzdu a důchod. V řádném důchodovém věku nejsou v současné době žádné limity, je možné pracovat i na základě standardní pracovní smlouvy na dobu neurčitou. V minulosti mohli starobní důchodci pracovat vždy pouze na smlouvu na dobu určitou, nejdéle na rok, tuto smlouvu bylo přitom možné prodlužovat. Současná legislativa je tedy pro výdělečně činné důchodce výhodnější.
2) Pracovat na „tzv. procenta“. Dosažení důchodového věku neznamená, že je nutné ihned požádat o starobní důchod. Důchodový věk není výpovědní důvod, i po dosažení řádného důchodového věku je tedy možné nadále pracovat u současného zaměstnavatele a do důchodu neodejít. O důchod si tito občané požádají později, jejich důchod bude vyšší.
Jak zvyšuje práce v důchodovém věku důchod?
Práce v řádném důchodu zvyšuje vypočítaný důchod. Z každých 90 dní, které odpracuje občan po dosažení řádného důchodového věku se důchod zvyšuje o 1,5 %, do uvedených 90 kalendářních dní se ovšem nepočítají dny, kdy se pobírají nemocenské dávky, těchto 90 dní musí být skutečně odpracováno.
- Praktický příklad
Pan Novák dovrší důchodový věk 10. června, žádost o důchod však chce pan Novák uplatnit až od 1. ledna následujícího roku. Po dosažení důchodového věku odpracuje pan Novák v červnu (30 dní – 9 dní) = 21 dní, v červenci 31 dní, v srpnu 31 dní, v září 30 dní, v říjnu 31 dní, v listopadu 30 dní a v prosinci 31 dní. Celkem tedy 205 dní. Pan Novák má nárok na zvýšení důchodu o 3,0 %, neboť odpracuje 2 x 90 ukončených kalendářních dní.
Při práci „na procenta“ je možné uplatnit slevu na poplatníka
Pracující důchodci, kteří k 1. lednu 2014 pobírali starobní důchod, nemají v roce 2014 nárok na základní slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč za rok. Při stejné hrubé mzdě jako pracovní kolegové v předdůchodovém věku mají tedy z důvodu nemožnosti uplatnit měsíčně slevu na dani z příjmu fyzických osob ve výši 2 070 Kč (24 840 Kč: 12 měsíců) čistou mzdu, kterou obdrží od svého zaměstnavatele na svůj bankovní účet právě o 2 070 Kč nižší. Toto opatření se netýká občanů, kteří pracují na „tzv. procenta“, neboť ti starobní důchod nepobírají.
- Praktický příklad
Paní Veselá dosáhla řádného důchodového věku 11. října 2013, do řádného důchodu však neodešla, rozhodla se nadále pracovat pro svého zaměstnavatele a o důchod si zažádat později. Při výpočtu čisté mzdy v roce 2014 má paní Veselá nárok na uplatnění slevy na poplatníka každý měsíc ve výši 2 070 Kč, neboť paní Veselá k 1. lednu 2014 nepobírá starobní důchod. Za celý rok 2014 bude mít paní Veselá čistou mzdu vyšší o 24 840 Kč oproti situaci, kdyby odešla v říjnu 2013 do starobního důchodu a pobírala současně důchod a mzdu.
Zvýšení důchodu v číslech
Za odpracovaných 360 kalendářních dní se zvyšuje procentní výměra důchodu již o 6 %, což odpovídá získané době pojištění před dosažením řádného důchodového věku v rozsahu 4 let. Práce v důchodovém věku tedy zvyšuje státní důchod citelně.
- Praktický příklad
Pan Svoboda neodejde do důchodu k 1. lednu 2014, ale až v posledních prosincových dnech roku 2014. Osobní vyměřovací základ pana Svobody je 27 450 Kč a dobu pojištění 41 let. Vypočítáme důchod pana Svobody, kdyby odešel do řádného důchodu v lednu a kdyby přesluhoval a odešel do důchodu koncem prosince. Při přesluhování se důchod zvýší o 6 % (4 x 90 ukončených kalendářních dní).
- Při odchodu do důchodu koncem prosince je tedy celková doba pojištění vyšší o 6 % a zápočet činí 67,5 % místo 61,5 % jako by tomu bylo při odchodu do důchodu v lednu.
| Text | Leden 2014 | Prosinec 2014 |
| Osobní vyměřovací základ | 27 450 Kč | 27 450 Kč |
| První redukční hranice (do 11 415 Kč, z 100 %) | 11 415 Kč | 11 415 Kč |
| Druhá redukční hranice (od 11 415Kč do 30 093 Kč, z 26 %) | 4 170 Kč | 4 170 Kč |
| Výpočtový základ(11 415 Kč + 4 170 Kč) | 15 585 Kč | 15 585 Kč |
| Procentní výměra za odpracované roky | 61,5 | 67,5 |
| Procentní výměra důchodu(15 585 Kč x procentní výměra) | 9 585 Kč | 10 520 Kč |
| Základní výměra důchodu | 2 340 Kč | 2 340 Kč |
| Měsíční důchod(základní výměra + procentní výměra) | 11 925 Kč | 12 860 Kč |
vlastní výpočet autora
Z krátkodobého hlediska je lepší pobírat mzdu a důchod
Vyšší důchod (práce na procenta) se projeví až v delším časovém horizontu, kdy vyšší měsíční penze postupně smaže souhrnně vyplacený důchod, který by občan v mezidobí obdržel, kdyby odešel do důchodu při dosažení řádného důchodového věku a pobíral současně mzdu a důchod. Po kolika letech převáží výhoda vyššího důchodu je individuální, závisí na délce přesluhování a průběhu pojištění.
zdroj odbrázku: http://compfight.com/search/money-up/1-3-1-1 (autor: Dhammika Heenpella 2009)