Při výpočtu státního starobního důchodu se zohledňuje celá řada aspektů. Výpočet důchodu není jednoduchou záležitostí, ovlivňuje ho celý produktivní život. Přestože mohou mít dva žadatelé o důchod téměř shodný průběh pojištění, tak budou mít výsledný důchod odlišný.
Při výpočtu státního starobního důchodu se zohledňuje celá řada aspektů. Výpočet důchodu není jednoduchou záležitostí, ovlivňuje ho celý produktivní život. Přestože mohou mít dva žadatelé o důchod téměř shodný průběh pojištění, tak budou mít výsledný důchod odlišný.
Na osmi vybraných příkladech si uvedeme, jak je výpočet důchodu poměrně složitý a drobné odlišnosti v průběhu pojištění či nepatrně jiné vstupní údaje mohou ovlivnit měsíční výši státního důchodu.
1. Podmínky pro přiznání důchodu se mění
Žadatel o starobní důchod musí dosáhnout důchodového věku a současně musí získat potřebnou dobu pojištění, jestliže nejsou tyto dvě zákonné podmínky splněny, potom nemůže být starobní důchod přiznán. Potřebná doba pojištění se každoročně zvyšuje.
- Praktický příklad
Paní Nováková si žádá o důchod v roce 2014, získala 30 let pojištění. Protože paní Nováková dosáhla řádného důchodového věku a získala potřebnou dobu pojištění v rozsahu 30 let, tak ji bude starobní důchod přiznán. Kolegyně paní Novotná dosáhne řádného důchodového věku až v roce 2015, získá rovněž 30 let pojištění. V roce 2015 je však nutné získat již 31 let pojištění, proto nebude paní Novotné starobní důchod přiznán. Řešením by pro paní Novotnou byla účast na dobrovolném důchodovém pojištění, při splnění zákonných podmínek je účast na dobrovolném důchodovém pojištění možná i zpětně. Pro paní Novotnou je potřeba si zajistit potřebnou dobu pojištění ještě před podáním žádosti o důchod.
2. Každý rok pojištění zvyšuje státní důchod
Výše státního důchodu závisí nejenom na výdělcích v produktivním životě, ale i na získané době pojištění. Čím vyšší získaná doba pojištění (odpracované roky + náhradní doby pojištění jako např. péče o dítě do 4 let věku, studium v zákonném rozsahu, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu), tím vyšší starobní důchod.
- Praktický příklad
Paní Svobodová má průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky 21 340 Kč (osobní vyměřovací základ) a získala 41 let pojištění. Paní Sýkorová má průměrnou mzdu za odpracované roky rovněž 21 340 Kč a získala dobu pojištění 42 let pojištění. Při výpočtu důchodu v roce 2014 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2013. Paní Svobodová bude mít dle legislativy roku 2014 měsíční důchod ve výši 10 948 Kč a paní Sýkorová bude mít měsíční důchod 11 158 Kč. Získaný rok pojištění navíc znamená pro paní Sýkorovou měsíční důchod vyšší o 210 Kč.
3. Rok výpočtu důchodu hraje roli
V posledních letech dochází každoročně ke změně výpočtové formule při výpočtu důchodu. Rok výpočtu důchodu tedy značně ovlivňuje konečnou výši starobního důchodu.
- Praktický příklad
Paní Černá má osobní vyměřovací základ 18 240 Kč a získala dobu pojištění 40 let, důchod byl paní Černé přiznán v roce 2013. Paní Červené byl důchod přiznán v roce 2014, osobní vyměřovací základ má rovněž 18 240 Kč a získala 40 let pojištění. Vypočtený důchod paní Černé dle legislativy roku 2013 činí 10 274 Kč, vypočtený důchod paní Červené v roce 2014 činí 10 254 Kč. Protože důchody přiznané v roce 2013 se od lednové splátky důchodu valorizovaly, tak je v roce 2014 rozdíl ve výši důchodu ještě vyšší.
4. Volba předčasnosti je důležitá
Krácení u předčasného důchodu se provádí za každých 90 dní, proto je rozdíl, zdali se odejde do důchodu např. 720 dní před dosažením řádného důchodového věku nebo 721 dní před dosažením řádného důchodového věku, ve druhém případě je vyšší krácení. Odchod do předčasného důchodu je vhodné dobře načasovat.
- Praktický příklad
Pan Modrý má průměrnou mzdu za odpracované roky 29 250 Kč a získá dobu pojištění 40 let, do předčasného důchodu odejde dříve o 721 dní před dosažením řádného důchodového věku. Kolega pan Zelený má průměrnou mzdu 29 250 Kč a získá rovněž 40 let pojištění, do předčasného důchodu odejde dříve o 720 dní před dosažením řádného důchodového věku. Dle výpočtu důchodu v roce 2014 bude mít pan Modrý předčasný důchod 10 383 Kč a pan Zelený 10 624 Kč.
5. Každá tisícovka zvyšuje důchod
Při výpočtu důchodu v roce 2014 se vypočítává průměrná měsíční mzda za roky 1986 až 2013. Čím vyšší osobní vyměřovací základ (průměrná mzda za odpracované roky, kdy dřívější příjmy se násobí koeficientem), tím vyšší státní důchod.
- Praktický příklad
Pánové Novosad a Kučera odchází v roce 2014 do starobního důchodu. Oba pánové pracovali spolu dvacet let a měli stejný příjem, získali navíc shodně 42 let pojištění. Očekávají tedy stejný důchod. Není tomu tak. Pan Novosad měl před rokem 1993 vyšší příjmy než pan Kučera. Osobní vyměřovací základ (průměrná mzda za odpracované roky) pana Novosada je tak 25 120 Kč a pana Kučery 24 120 Kč. Pan Novosad bude mít starobní důchod ve výši 11 777 Kč a pan Kučera 11 613 Kč.
6. Důchod neovlivňují všechny příjmy
Osobní vyměřovací základ nezvyšují všechny příjmy, ale pouze příjmy, ze kterých bylo řádně odvedeno důchodové pojištění. Např. odměna na základě odměny o provedení práce do 10 tisíc Kč nemá tedy na výši důchodu vliv, protože se z odměny do 10 tisíc Kč neodvádí důchodové pojištění. V minulosti se důchodové pojištění neplatilo ani z vyššího příjmu z odměny o provedení práce. Obdobná je situace i u odměny na základě dohody o pracovní činnosti, když je odměna nižší než 2 500 Kč.
- Praktický příklad
Pan Veselý si během posledních deseti let přivydělal na základě dohod o provedení práce pro různé zaměstnavatele celkovou částku 1 mil. Kč. Tento vydělaný milión však nebude mít na výši důchodu pana Veselého žádný vliv.
7. Studium před rokem 2010 se počítá
Jako náhradní doba pojištění se započítává doba studia se počítá doba studia na střední (vyšší odborné škole) nebo vysoké škole v Česku po dobu prvních šesti let po 18. roce věku získaná do konce roku 2009. Studium od 1. ledna 2010 se již do doby pojištění nezapočítává. Doba studia se započítává z 80 %.
- Praktický příklad
Pan Blažkovi se započítává pětileté vysokoškolské studium před rokem 2010 (celkem 4 roky pojištění). Panu Krejčímu, který studuje na vysoké škole od roku 2010, se studium již počítat nebude.
8. Rozdíly v evidenci na úřadu práce
Evidence na úřadu práce patří mezi náhradní dobu pojištění, která se započítává do celkové doby pojištění, jenž ovlivňuje celkovou výši důchodu, ale pouze v omezeném rozsahu. Od roku 1996 se evidence na úřadu práce počítá pouze v době, kdy náležela podpora v nezaměstnanosti a dále po dobu maximálně tří let, kdy podpora v nezaměstnanosti nenáležela, přičemž se tato doba zjišťuje zpětně a z doby před dosažením 55 let je možné hodnotit pouze jeden rok.
- Praktický příklad
Pan Doležal byl celkem od roku 1996 v evidenci na úřadu práce celkem 5 let, z uvedené doby pobíral celkem 3 roky podporu v nezaměstnanosti a 2 roky byl v evidenci úřadu práce bez nároku na podporu v nezaměstnanosti po dosažení 55 let. Panu Doležalovi se bude jako náhradní doba pojištění počítat z 80 % do doby pojištění celá evidence na úřadu práce.
Zdroj obrázku: http://compfight.com/search/eight/1-3-1-1