Výši měsíčního starobního důchodu ovlivňuje celý průběh pojištění, přitom i drobnosti mohou znamenat stokorunové rozdíly ve výši státního důchodu, jak si ukážeme na několika příkladech.
Jak vysoký bude měsíční starobní důchod, to nezávisí pouze na několika posledních letech před odchodem do důchodu, ale na celém průběhu pojištění. Proto mohou mít nezaměstnaní občané v předdůchodovém věku poměrně vysoký starobní důchod a lidé mající např. posledních šest let vysoké příjmy mohou mít relativně nízký státní důchod.
Hodnotí se příjmy za 30 let
Při výpočtu starobního důchodu v roce 2016 výši starobního důchodu ovlivňují příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální (důchodové) pojištění, v letech 1986 až 2015, tedy za 30 let. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2017 se budou hodnotit příjmy v letech 1986 až 2016, tedy za 31 let. Několik příjmově lepších nebo horších let ovlivní výši státního důchodu méně než by se na první pohled zdálo.
Praktický příklad 1)
Paní Doležalová měla v letech 1986 až 2015 měsíční mzdu v současné hodnotě vždy 22 500 Kč, roční vyměřovací základy v letech 1986 až 2015 v současné hodnotě byly tedy 270 000 Kč. Osobní vyměřovací základ, který bude vstupovat do výpočtu důchodu, bude 22 486 Kč (v některých letech měl rok 366 dní).
Paní Pokorná měla v letech 1986 až 2009 měsíční mzdu v současné hodnotě vždy 17 000 Kč, roční vyměřovací základy v letech 1986 až 2009 byly tedy 204 000 Kč. V letech 2010 až 2015 pracovala paní Pokorná ve stejné firmě jako paní Doležalová a měla průměrnou měsíční mzdu v současné hodnotě 26 000 Kč, roční vyměřovací základy v letech 2010 až 2015 byly 312 000 Kč. Paní Pokorná si myslí, že bude mít vyšší starobní důchod než paní Doležalová, když obě získaly dobu pojištění v rozsahu 43 let a odchází v roce 2016 do starobního důchodu a má nyní vyšší mzdu než paní Doležalová. Není tomu tak. Osobní vyměřovací základ paní Pokorné bude 18 789 Kč, protože v letech 1986 až 2009 měla nižší mzdu než paní Doležalová.
Měsíční důchod paní Doležalové dle výpočtové formule důchodu roku 2016 je 11 883 Kč a paní Králové je 11 263 Kč.
Žadatelé o důchod mají možnost volby odchodu do důchodu
Do řádného starobního důchodu je možné odejít nejdříve při dosažení řádného důchodového věku. Dosažení řádného důchodového věku však není výpovědní důvod a do důchodu je možné odejít i později. Ať už o několik dní nebo o pár let. Volba termínu odchodu do důchodu může významným způsobem ovlivnit měsíční výši starobního důchodu. Měsíční výše starobního důchodu totiž závisí nejenom na příjmech v produktivním věku, ale i na získané době pojištění. Čím vyšší doba pojištění, tím vyšší měsíční starobní důchod. Doba pojištění se přitom při výpočtu starobního důchodu hodnotí v celých ukončených letech.
Např. získaná doba pojištění v rozsahu 16 035 dní se započítává jako 43 let. Doba pojištění v rozsahu 16 035 dní je totiž pro důchodové účely 43 let a 340 dní. Celková doba pojištění získaná ve dnech se pro převod na celé roky dělí číslem 365. Převod na dny je tedy pro žadatele o důchod výhodnější, neboť se nezohledňují přestupné roky.
Protože se doba pojištění hodnotí v celých ukončených letech, tak je v některých případech výhodnější odejít do starobního důchodu o několik dní nebo týdnů později po dosažení řádného důchodového věku, aby se ukončil další celý rok pojištění.
Praktický příklad 2)
Pan Procházka dosáhne řádného důchodového věku 3. 10. 2016. Pan Procházka však ke dni dosažení řádného důchodového věku získá dobu pojištění v rozsahu 43 let a 345 dní. Pan Procházka se proto dohodne se svým zaměstnavatelem, že bude pracovat až do konce října 2016 a do řádného starobního důchodu odejde od 1. listopadu 2016. Osobní vyměřovací základ pana Procházky při výpočtu starobního důchodu je 31 080 Kč.
Pokud by odešel pan Procházka do řádného starobního důchodu k 3. 10. 2016, potom by základními dvěma vstupními údaji pro výpočet starobního důchodu byly: získaná doba pojištění v rozsahu 43 let a osobní vyměřovací základ 31 080 Kč. Měsíční starobní důchod pana Procházky by byl tedy 13 325 Kč.
Když odejde pan Procházka do řádného starobního důchodu k 1. listopadu 2016, tak ukončí pan Procházka další rok pojištění, doba pojištění bude tedy 44 let a osobní vyměřovací základ bude 31 080 Kč. Měsíční starobní důchod pana Procházky by byl tedy 13 578 Kč.
Pozdější odchod do důchodu o necelý měsíc v případě pana Procházky znamená vyšší měsíční důchod o 253 Kč (13 578 Kč – 13 325 Kč), za celý rok tedy 3 036 Kč. Navíc za měsíc říjen na tom bude pan Procházka finančně lépe, neboť pobíranou mzdu ze zaměstnání má vyšší než měsíční starobní důchod.
Zaměstnanci, kteří odejdou do starobního důchodu později, přičemž odpracují po dosažení řádného důchodového věku alespoň 90 kalendářních dní, mají vyšší měsíční starobní důchod z důvodu přesluhování. Zápočet výpočtového základu se zvyšuje za každých 90 kalendářních dní odpracovaných po dosažení řádného důchodového věku o 1,5 %.
Praktický příklad 3)
Paní Králová dosáhla 1. ledna 2016 řádného důchodového věku. K 1. lednu 2016 získala paní Králová dobu pojištění v rozsahu 42 let (zápočet za odpracované roky je tedy 63 %, neboť každý rok znamená zápočet 1,5 %) a osobní vyměřovací základ má paní Králová 23 770 Kč. Paní Králová však odejde do řádného důchodu až 31. 12. 2016. Z důvodu odchodu do starobního důchodu 31. 12. 2016 bude mít paní Králová zápočet za získanou dobu pojištění 69 % (63 % + 6 % z důvodu přesluhování). Osobní vyměřovací základ paní Králové bude i při odchodu do důchodu 31. 12. 2016 ve výši 23 770 Kč.
Pokud by paní Králová odešla do řádného starobního důchodu 1. ledna 2016, tak by měla měsíční starobní důchod ve výši 11 874 Kč.
Protože však paní Králová odejde do řádného starobního důchodu až 31. prosince 2016, přičemž po celý kalendářní rok 2016 stále pracovala, tak bude mít paní Králová z důvodu „přesluhování“ měsíční starobní důchod ve výši 12 773 Kč. Pozdější odchod do důchodu znamená pro paní Královou vyšší měsíční důchod o 899 Kč (12 773 Kč – 11 874 Kč).
Paní Králová však mohla odejít do starobního důchodu 1. ledna 2016 a stále u zaměstnavatele pracovat, pobírala by tedy současně důchod a mzdu. Práce na procenta se tedy finančně vyplatí až po delší době, v případě paní Králové po cca 158 měsících.