Z kterých příjmů se počítá starobní důchod?

Dosahované příjmy jsou jednou ze dvou základních vstupních položek při výpočtu starobního důchodu. Jak se příjmy v produktivním věku přepočítávají a jak ovlivňuje každá tisícikoruna výši důchodu?

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2017 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2016. Ze všech rozhodných příjmů se následně vypočítá osobní vyměřovací základ, což je průměrná měsíční mzda v současné hodnotě za odpracované roky. Příjmy v jednotlivých letech se přitom přepočítávají na současnou úroveň příslušným koeficientem zohledňujícím inflaci.

V přiložené tabulce máme uvedeny koeficienty pro jednotlivé roky 1986 až 2016. Na výpočet starobního důchodu mají přitom vliv pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Příjmy, ze kterých nebylo zaplaceno sociální pojištění (např. příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy dle § 10 zákona o dani z příjmu), nemají na výši státního důchodu žádný vliv.

Praktický příklad 1)

Pan Lokáček měl příjmy za rok 2000 ve výši 221 500 Kč. Přepočtený příjem roku 2000 činí tedy 463 556 Kč, neboť dosažený roční příjem se vynásobil koeficientem 2,0928. Přestože je roční příjem z roku 2000 při porovnání s aktuální úrovní mezd v národním hospodářství podprůměrný, tak díky zohlednění inflace je roční příjem pana Lokáčka za rok 2000 aktuální optikou nadprůměrný a nadprůměrně tedy ovlivní i výši starobního důchodu.

Praktický příklad 2)

Paní Králová má součet všech přepočtených ročních příjmů ve výši 10 955 504 Kč. Paní Králová nemá v průběhu pojištění žádnou vyloučenou dobu pojištění. Osobní vyměřovací základ paní Králové bude tedy 29 430 Kč (10 955 504 Kč: 11 323 dní) x 30,4167 dny). Celkový počet dní v letech 1986 až 2016 je totiž 11 323 a průměrný počet dní na jeden měsíc činí 30,4167 (365 dní: 12 měsíců).

Lidé mající současně více příjmů podléhajících platbě na sociálním pojištění si zvýší svůj osobní vyměřovací základ. Tyto příjmy se jednoduše sečtou.

Praktický příklad 3)

Paní Surá v roce 2016 pracovala pro dva zaměstnavatele. Pro prvního zaměstnavatele na standardní pracovní smlouvu s hrubou měsíční mzdou ve výši 19 800 Kč a pro druhého zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 11 000 Kč. Z obou příjmů je odváděno sociální pojištění, proto vyměřovací základ za rok 2016 bude 369 600 Kč (19 800 Kč + 11 000 Kč) x 12). V roce 2016 se z dohody o provedení práce neplatilo sociální pojištění, když měsíční odměna činila 10 000 Kč a méně.

Osobní vyměřovací základ se redukuje

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2017 se osobní vyměřovací základ redukuje následovně: do částky 12 423 Kč se započítává ze 100 % a v redukční hranici od 12 423 Kč do 112 928 Kč se započítává z 26 %. K osobnímu vyměřovacímu základu nad 112 928 Kč se již nepřihlíží. Díky redukci osobního vyměřovacího základu mají lidé s nižšími příjmy relativně vysoký státní důchod a lidí s vyššími příjmy relativně nízký státní důchod. Důchodové podmínky jsou v Česku při mezinárodním srovnání pro lidi s podprůměrnými příjmy příznivé. Při porovnávání životní úrovně při odchodu do starobního důchodu je navíc potřeba zohlednit skutečnost, že ze státních důchodů se nikdy neplatí sociální pojištění a zdravotní pojištění a daň z příjmu pouze z ročního důchodu nad 396 000 Kč (platí pro rok 2017), přičemž takto vysoký státní důchod se pobírá v Česku výjimečně.

Jak tisícikoruna ovlivňuje výši důchodu?

V přiložené tabulce máme vypočítán starobní důchod u jednotlivých příjmů. Protože výše státního důchodu významně závisí i na získané době pojištění, tak ve všech případech počítáme se stejnou dobou pojištění, a sice v rozsahu 42 let. Jak je vidět z přiložené tabulky, tak u nízkých příjmů hraje každá tisícikoruna vyšší roli než u vyšších příjmů.

Zdroj obrázku: https://pixabay.com/