Druhý pilíř důchodového systému, který by měl začít fungovat od ledna 2013, se otřásl v základech. Impulzem k tomu bylo veto prezidenta Václava Klause na návrh zákona, jenž měl důchodovou reformu technicky dokončit. Zasvěcené však nemohlo veto Klause překvapit, avizovaly ho již události před rokem, kdy prezident vyjádřil nesouhlas s podobou důchodové reformy.
Václav Klaus vytknul důchodové reformě absenci širšího konsenzu v odborné i politické sféře a vetoval dílčí část reformy, která technicky upravovala výběr pojistného do fondů II. pilíře. Veto tedy nemá vliv na důchodovou reformu jako celek, nedotkne se třeba vůbec reformy penzijního připojištění.
Fondy II. pilíře a jedno inkasní místo
Veto se týká spuštění II. pilíře důchodového systému, který má na principu tzv. opt-outu umožnit účastníkům důchodového pojištění se částečně vyvázat ze státního průběžného systému. K tomu je potřeba technicky zajistit výběr těchto vyvázaných prostředků, což měly podle návrhu vetovaného zákona činit dočasně finanční úřady. Od roku 2015 pak mělo být zprovozněno jedno inkasní místo. Pokud by veto Sněmovna nepřehlasovala, nebylo by technicky možné fondy II. pilíře administrovat, protože Česká správa sociálního pojištění toho není schopna. Původní termín – leden 2013, od kdy by bylo možné si část peněz odváděných státu spořit a zhodnocovat na svém účtu mimo průběžný systém, je tak v ohrožení.
Prezidentské veto se dalo očekávat
Podle prezidenta Klause má důchodová reforma hned několik problémů. Jednak chybí konsensus v odborné sféře, na politické scéně i ve společnosti. Spouští se za nejisté ekonomické situace a Klaus míní, že v důsledku se paradoxně ještě více prohloubí deficit rozpočtu. Podle prezidenta navíc návrhu reformy nepředcházela žádná seriózní debata, přičemž jde o zásadní změnu sociálního systému, která má dlouhodobý efekt a dotýká se každého občana. Obdobné modely kapitalizačního pilíře se již rozběhly např. na Slovensku a v Maďarsku. Nyní se zde ale hledají cesty, jak systémy modifikovat.
Proti vetu se ostře ohradil premiér Nečas i další představitelé koalice. Nečas především vyzdvihoval tezi, že vláda pouze plní body programového prohlášení, kam mimo jiné vznik II. pilíře patří. Klaus ovšem v reakci na postoje premiéra zdůraznil fakt, že veto se dalo vzhledem k jeho dřívějším postojům očekávat. Prezident již před koncem loňského roku sice nevetoval, ovšem současně nepodepsal zákon týkající se důchodové reformy. Vyjádřil tak svůj nesouhlas s jeho podobou, ale současně nechtěl „vyvolat další kolo vleklých obstrukcí“, jak sám uvedl. Vyjádření premiéra ohledně prezidentského veta a ohrožení stability vlády jsou tak poněkud zavádějící.
Navíc stabilita státu má zřejmě vyšší prioritu než stabilita vlády. Vláda zde má být pro stát a pro občany. Navzdory plnění programového prohlášení nelze za každou cenu trvat na tak zásadních změnách, když pro návrh zákona neexistuje širší konsensus a reformy ovlivní všechny občany ČR na další desetiletí.
Co bude dál?
Sněmovna se vrácenou předlohou bude zabývat na říjnové schůzi. Získání potřebných 101 hlasů poslanců přitom nemusí být vůbec jednoduché. Premiér sice očekává, že zákon podpoří i rebelující poslanci, kteří se postavili proti vládnímu balíčku s vyššími daněmi, ale např. Petr Tluchoř nedlouho po Klausově vetu uvedl, že prezidentovi rozumí.
V případě, že poslanci přehlasují veto prezidenta, reforma by od příštího roku platila. Klausův zásah je však překážkou minimálně kvůli časovému harmonogramu. Ke spuštění fondů II. pilíře důchodového systému zbývají tři měsíce a jakákoliv další jednání snižují pravděpodobnost, že bude vše k lednu 2013 připraveno na ostrý start.
Penzijní společnosti budou na spuštění fondů II. pilíře trvat
Představitelé penzijních fondů se nicméně příliš neobávají, že by sněmovna veto nepřehlasovala. Pokud by k tomu skutečně došlo, spoléhají na to, že ministerstvo financí najde jinou cestu k tomu, aby mohl druhý pilíř důchodového systému fungovat, např. prostřednictvím vyhlášek namísto vetovaného zákona. Penzijní fondy totiž investovaly nemalé prostředky v přípravách na reformu.
Od nového roku platí řada změn
Zatímco spuštění II. pilíře v tuto chvíli není vůbec jisté, již dříve byly schváleny jiné dílčí kroky důchodové reformy. Pro rok 2013 tak v tuto chvíli platí změny ohledně penzijního připojištění. Státní příspěvky budou vyšší, ale minimální (90 Kč měsíčně) se bude připisovat až od příspěvku účastníka ve výši 300 Kč za měsíc. Maximální příspěvek (230 Kč) získá účastník při měsíční úložce 1000 Kč. Stát tak motivuje občany, aby si spořili více.
V rámci tzv. „malé důchodové reformy“ byl také schválen nový výpočet státní penze, díky kterému budou důchody nižší, a postupné zvyšování věku pro odchod do důchodu.