Plánování důchodových variant
Pěkný den. Jsem narozen v 5.8.1957 do řádného důchodu bych mohl v 23letech a 8měsících. Předpokládám, že bych v dubnu 2015 ukončil prac.poměr ( tedy 6 let před řádným důchodem)- 11 měsíců bych absolvoval s podporou v nezaměstnanosti, pak byl 3 roky stále registrován na pracovním úřadě bez podpory a příjmů (financoval se sám z úspor). POTOM BYCH ČERPAL BUĎ PŘEDDŮCHOD DO ŘÁDNÉHO DŮCHODOVÉHO VĚKU (CCA 25 MĚSÍCŮ) NEBO ŠEL DO PŘEDČASNÉHO DŮCHODU ( TĚCH 25 MĚSÍCŮ). Protože si myslím, že délka odpracované (důchodově pojištěné doby) má významný vliv na výši starobního důchodu a oněch cca 48 měsíců na pracovním úřadě je údajně počítáno z 80 % jako důchodově pojištěné, dovoluji si požádat o názor, která s ze zvýrazněných variant by mohla být výhodnější. Také by mne zajímalo z jakého vyměřovacího základu se mi bude ať řádný či předčasný důchod počítat, když poslední mzdu budu brát za duben příštího roku a pak cca 4 roky budu na pracovním úřadě jako nezaměstnaný.
Děkuji na odpověď na současné podmínky. Jsem si vědom, že za tu dobu se může vše měnit.
Dobrý den,
protože jste narozen 5. 8. 1957, tak je Váš řádný důchodový věk 63 let a 8 měsíců. Do řádného důchodu můžete tedy odejít 5. 4. 2021. Do předčasného důchodu můžete nejdříve odejít při dosažení 60 let, tedy 5. 8. 2017. Do předdůchodu je možné odejít 5 let před dosažením řádného důchodového věku. Při splnění zákonných podmínek (dostatečných úsporách, potřebné době spoření…) můžete odejít do předdůchodu nejdříve 5. 4. 2016.
S ohledem na měsíční výši důchodu by pro Vás bylo samozřejmě ideální, pokud byste pracoval až do dosažení řádného důchodového věku.
Jestliže z různých důvodů pracovat do dosažení řádného důchodového věku nemůžete, potom je skutečně vhodné po ukončení pracovního poměru být 11 měsíců na úřadu práce a pobírat podporu v nezaměstnanosti.
Evidence na úřadu práce se započítává po dobu, kdy náleží podpora v nezaměstnanosti vždy. Po dobu, kdy podpora v nezaměstnanosti nenáleží, se evidence na úřadu práce započítává maximálně po dobu zmíněných 3 let. Evidence na úřadu práce po dobu, kdy je tato doba hodnocena jako náhradní doba pojištění, se tato doba při výpočtu starobního důchodu počítá jako vyloučená doba. Evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu tedy nesnižuje průměrnou mzdu za odpracované roky, ze které se následně starobní důchod počítá. Delší evidence na úřadu práce (tedy přes zákokonný limit pro zápočet evidence na úřadu práce jako náhradní doby pojištěn) by již měla negativní vliv na výši osobního vyměřovacího základu (průměrné měsíční mzdy za odpracované roky). Z tohoto důvodu Vám doporučuji si pohlídat dobu v evidenci na úřadu práce tak, aby celá doba evidence patřila mezi náhradní dobu pojištění a vyloučenou dobu pojištění. A této skutečnosti přizpůsobit plánované důchodové rozhodování ve Vašem případě.
Výše důchodu závisí na dvou parametrech: získané době pojištění a osobním vyměřovacím základu. Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy jsou převedeny na současnou úroveň koeficienty. Dle současné legislativy se při výpočtu důchodu v roce 2014 hodnotí příjmy v letech 1986 až 2013 a dle současné legislativy se budou např. při výpočtu důchodu v roce 2019 hodnotit příjmy, ze kterých bylo řádně odvedeno důchodové pojištění, v letech 1986 až 2018. Vyloučené doby pojištění (např. evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, péče o dítě do 4 let…) jsou z výpočtu vyloučeny tak, aby nedocházelo z důvodu nulového příjmu po toto období, které patří mezi náhradní doby pojištění, „k rozmělnění“ osobního vyměřovacího základu.
Zdali zvolit předdůchod nebo předčasný důchod je individuální otázka. Neexistuje jednoznačná odpověď. Závisí na osobních preferencích každého občana. Když budete čerpat předdůchod – tedy vlastní naspořené peníze v doplňkovém penzijním spoření, tak se Vám následně nebude starobní důchod krátit jako je tomu při výpočtu předčasného důchodu. Současně však vyčerpáte značnou část naspořených peněz v doplňkovém penzijním spoření před odchodem do důchodu, přičemž primárním cílem spoření na penzi je zlepšení životní úrovně v důchodu, neboť odchodem do důchodu klesá životní úroveň.
Při čerpání předčasného důchodu je měsíční důchod krácen. Čím dříve se do předčasného důchodu odejde, tím vyšší krácení. Rozdíl mezi řádným důchodem a předčasným důchodem je poměrně značný. Krácení u předčasného důchodu se provádí za každých 90 dní předčasnosti. Proto každý den při plánování předčasného důchodu hraje roli a je dobře naplánovat termín odchodu do předčasného důchodu s ohledem na krácení. Při čerpání předčasného důchodu však budete dříve dostávat důchod, což je pro řadu lidí rozhodující.
Na doplnění uvedu, že předdůchod nebrání čerpání předčasného důchodu. Je tedy možné čerpat předdůchod z doplňkového penzijní spoření a následně odejít do předčasného důchodu.
Na závěr si tedy dovolím zopakovat, že s ohledem na výši starobního důchodu je vhodné pracovat až do dosažení řádného důchodového věku. Kdo čerpá předdůchod, ten má vyšší státní důchod, neboť se vyhne krácení jako v případě předčasného důchodu. Současně jsou však dříve vyčerpány naspořené peníze. A při čerpání předčasného důchodu se státní důchod pobírá dříve a získá se „finančí náskok“. Jakou variantu nakonec zvolíte, to záleží na Vašich osobních preferencích.
S pozdravem
Omlouváme se, dočasně není možné vkládat dotazy. Zkuste v předešlých dotazech najít podobný dotaz.
Děkujeme za pochopení,
Redakce Duchodova-Reforma.cz