Výpočet starobního důchodu pod lupou

Měsíční výše pobíraného starobního důchodu závisí na celém průběhu pojištění. Konečnou výši měsíčního důchodu tak ovlivňuje celá řada faktorů. S čím je dobré při výpočtu starobního důchodu počítat a na co si dát pozor?

Pro přesný výpočet starobního důchodu v roce 2015 je potřeba znát příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění v letech 1986 až 2014, a dále získanou dobu pojištění.

• Z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění v letech 1986 až 2014, se vypočítá průměrná měsíční mzda v současné hodnotě, tzv. osobní vyměřovací základ.
• Celková doba pojištění se počítá v celých ukončených letech a do doby pojištění se počítají odpracované roky plus náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, studium v zákonném rozsahu, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu).

Dřívější příjmy se přepočítávají

Výpočet osobního vyměřovacího základu je poměrně složitější. Dřívější příjmy se násobí příslušným koeficientem zohledňujícím inflaci. Následně se veškeré přepočtené příjmy sečtou a přepočtenou na měsíční hodnotu. Aby se zabránilo snížení osobního vyměřovacího základ z důvodu nulového příjmu podléhajícímu sociálnímu pojištění během péče o dítě nebo z důvodu nemoci, tak se tyto dny vyloučí z výpočtu, čímž se zamezí rozmělnění osobního vyměřovacího základu.

Dlouhodobá nezaměstnanost je problém

Občané, kteří jsou dlouhodobě v evidenci na úřadu práce, ale musí počítat s tím, že dlouhodobá nezaměstnanost bude mít negativní vliv na výši osobního vyměřovacího základu. Mezi vyloučené dny totiž patří pouze evidence na úřadu práce, která se započítává jako náhradní doba pojištění. Evidence na úřadu práce se započítává do doby pojištění jako náhradní doba pojištění vždy, když náleží podpora v nezaměstnanosti a dále maximálně po dobu tří let, když již během evidence na úřadu práce podpora v nezaměstnanosti nenáleží, přičemž tato doba se zjišťuje zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku.

Praktický výpočet osobního vyměřovacího základu

V přiložené tabulce máme uvedeny roční hrubé mzdy pana Černého ze zaměstnání v letech 1986 až 2014. Pan Černý odejde do starobního důchodu v roce 2015, proto potřebujeme vypočítat osobní vyměřovací základ pana Černého. Pan Černý nebyl nikdy nezaměstnaný, pouze dvakrát byl v daném období delší dobu v pracovní neschopnosti, tyto dny jsou hodnoceny jako vyloučená doba pojištění.

Příjmy pana Černého podléhající sociálnímu pojištění

(v letech 1986 až 2014)

vlastní výpočet autora

Celkový přepočtený příjem pana Černého činí 8 011 700 Kč a celkový počet vyloučených dní je 90 dní. Nyní je tedy možné vypočítat osobní vyměřovací základ, neboli průměrnou měsíční mzdu. Celkový počet dní v letech 1986 až 2014 je 10 592 dní a měsíc má v průměru 30,4167 dní (365 dní: 12 měsíců). Od celkového počtu dní se odečtou ve výpočtu vyloučené dny.

Osobní vyměřovací základ = (8 011 700 Kč: (10 592 dní – 90 dní) x 30,4167) = 23 205 Kč

Průměrná měsíční mzda pana Černého za všechny roky činí 23 205 Kč. Průměrná mzda za všechny roky je tedy nižší než aktuální hrubá měsíční mzda 26 667 Kč (320 000 Kč: 12 měsíců). Důvodem je skutečnost, že výši osobního vyměřovacího základu v roce 2015 ovlivňují příjmy za 29 let a nikoliv pouze příjmy v posledních letech. U některých lidí může být finanční rozdíl větší než v případě pana Černého.

Osobní vyměřovací základ se při výpočtu důchodu redukuje. V první redukční hranici se počítá ze 100 %, v druhé redukční hranici z 26 %. V přiložené tabulce máme vypočítán starobní důchod pana Černého za předpokladu, že získal dobu pojištění v rozsahu 43 let. Každý rok pojištění se započítá z 1,5 % z výpočtového základu.

vlastní výpočet autora

Doba pojištění významně ovlivňuje důchod

Významně ovlivňuje měsíční výši starobního důchodu získaná doba pojištění. Každý rok hraje roli. Doba pojištění se počítá v celých ukončených letech, např. 42 let a 299 dní se počítá jako 42 let. Jestliže chybí do ukončení celého roku pojištění málo dní, tak je vhodné z důvodu ukončení celého roku pojištění odejít do starobního důchodu později.

• V případě, že by pan Černý získal dobu pojištění v rozsahu 41 let, potom by jeho měsíční starobní důchod byl při stejném osobním vyměřovacím základu 11 440 Kč a kdyby získal dobu pojištění v rozsahu 45 let, tak by byl měsíční starobní důchod při stejném osobním vyměřovacím základu 12 322 Kč.