Životní úroveň zaměstnance s průměrnou mzdou klesne ve stáří zhruba o 38 procent. Takovou změnu v příjmech jsme spočítali pro člověka závislého pouze na státních důchodech za stávající legislativy. Příjmy však mohou poklesnout i o více než 80 procent a vypočítali jsme i situaci, kdy v důchodu dostanete více, než jste průměrně vydělávali před tím.
Průměrná mzda vs. průměrný důchod
Podle Českého statistického úřadu činila v prvním kvartálu roku 2012 průměrná hrubá mzda 24 126 korun. Člověk pobírající takovou hrubou mzdu by dostával po zdanění a odvedení sociálního a zdravotního pojištění na účet 18 692 korun. Pokud by s takovým průměrným příjmem odešel do důchodu, dostával by od státu 11 544 korun. Pokles příjmů by bez dalších úspor dosáhl hodnoty 38,2 procenta.
Ukazatel průměrné mzdy neznamená, že polovina lidí pobírá méně a polovina více. Zhruba dvě třetiny lidí na průměrnou mzdu nedosáhnou, a to jsme ještě optimisté. I proto odpovídá průměrný důchod 10 740 korun za první kvartál 2012 podstatně nižší mzdě. A sice 19 570 korunám.
Lidí s vyššími příjmy zažijí v důchodu hlubší propad
Je zřejmé, že životní úroveň při odchodu do penze vyplácené pouze státem klesá. Lidem s vyššími příjmy podstatně více. O kolik si skutečně člověk každý měsíc finančně pohorší, závisí na příjmu a získaném počtu let pojištění.
Při výpočtech poklesu příjmu je dobré pamatovat na to, že zatímco mzda je zdaňována, důchod ve většině případů nikoli. Podle zákona o dani z příjmu jsou od daně osvobozeny všechny důchody až do 36násobku minimální mzdy 8 000 korun (pro rok 2012). Aby penzista danil rozdíl mezi jeho důchodem a částkou 288 000 korun (36 x 8 000), musel by mít měsíční důchod 24 000 korun. Při podnikání v penzi pak platí, že jestliže má podnikající penzista za rok součet svých příjmů z podnikání nebo pronájmu nad 840 000 korun, tak podléhají dani z příjmu všechny příjmy, tedy i celý důchod.
V tabulce níže porovnáme pokles příjmu v důchodu při různé výši průměrné hrubé mzdy. Náš modelový zaměstnanec získá vždy 42 let pojištění a odejde do důchodu k prvnímu srpnu 2012. Budeme počítat, že mzda dosahovaná před důchodem bude jeho osobní vyměřovací základ. Pro ucelení ještě uveďme, že v roce 2012 je nutné získat alespoň 28 let pojištění.
Tabulka: Porovnání příjmů při různých průměrných hrubých mzdách
| Průměrná hrubá mzda | Čistá mzda | Měsíční důchod | Pokles příjmu |
|---|---|---|---|
| 8 500 Kč | 7 564 Kč | 7 625 Kč | -0,8 % |
| 12 000 Kč | 10 338 Kč | 9 405 Kč | 9,0 % |
| 15 000 Kč | 12 405 Kč | 9 934 Kč | 19,9 % |
| 18 000 Kč | 14 472 Kč | 10 463 Kč | 27,7 % |
| 23 000 Kč | 17 917 Kč | 11 345 Kč | 36,7 % |
| 28 000 Kč | 21 362 Kč | 12 227 Kč | 42,8 % |
| 36 000 Kč | 26 874 Kč | 13 122 Kč | 51,2 % |
| 48 000 Kč | 35 142 Kč | 14 331 Kč | 59,2 % |
| 60 000 Kč | 43 410 Kč | 15 541 Kč | 64,2 % |
| 100 000 Kč | 70 970 Kč | 19 573 Kč | 72,4 % |
| 187 290 Kč* | 131 112 Kč | 24 000 Kč* | 81,7 % |
*Nad touto hranicí je již důchod zdaňován.
Výpočet pod lupou
Rozepišme si jeden z výpočtů, ať vidíme, jak jsme došli k výsledku. Při průměrné hrubé mzdě 23 000 korun odvádí zaměstnanec na sociálním pojištění 1 495 korun (6,5 % z 23 000) a na zdravotním 1 035 korun (4,5 % z 23 000). Záloha na daň z příjmu fyzických osob (15 % ze superhrubé mzdy 30 821) činí po odečtení slevy na poplatníka (2070) 2 553 korun. Na účet by tedy našemu modelovému zaměstnanci přišla čistá mzda 17 917 korun.
K výsledku důchodu jsme došli takto. Za osobní vyměřovací základ bereme hrubou mzdu 23 000 korun, kterou dostával zaměstnanec před odchodem do důchodu v červenci 2012. Tento základ prochází ve výpočtu tzv. redukčními hranicemi, které jsou čtyři. První redukční hranice je do 11 061 korun ze 100 %. Dostáváme tedy 11 061 korun. Druhá redukční hranice je pro částku od 11 061 do 29 159 korun, a to z 28 %. Dostáváme 3 343 korun, které můžeme připočíst k číslu z první redukční hranice. Vyjde nám tzv. redukovaný osobní vyměřovací základ ve výši 14 404 korun. Třetí a čtvrtá redukční hranice nás při výpočtu už nezajímá, protože platí pro částky nad 29 159, resp. 100 548 korun. Dalším důležitým “důchodovým číslem“ je základní výměra důchodu. Zákonem je stanovena na 2 270 korun. Poslední klíčovou hodnotou pro měsíční důchod je tzv. procentní výměra důchodu. K té potřebujeme ještě znát procentní výměru za odpracované roky, kterou dostáváme ve výši 63 po vynásobení námi zvolené doby pojištění 42 let a koeficientu 1,5. Nyní již 63 procenty násobíme 14 404 korun a získáváme procentní důchodovou výměru 9 075 korun. Po součtu se základní výměrou (2 270) vidíme konečně celkový měsíční důchod 11 345 korun.
Pokles příjmu ve výši 36,7 procenta je pak procentním vyjádřením rozdílu mezi čistou mzdou a důchodem.
Při nižších příjmech si v důchodu moc nepohoršíte
Jak je vidět z tabulky výše, kdo má nízký příjem, ten se nemusí odchodu do důchodu bát. Při dostatečném počtu let pojištění si finančně příliš nepohorší.
Důvody, proč mají lidé s nízkými příjmy, zvláště pak s příjmy zhruba do 11 000 korun, důchod téměř stejně vysoký jako příjem dosahovaný v produktivním věku, jsou uváděny tyto:
- důchody jsou vypláceny čisté. Z důchodu se již neodvádí daň z příjmu ani sociální a zdravotní pojištění;
- první redukční hranice, do které se započítává osobní vyměřovací základ v plné výši, činí v letošním roce 11 061 Kč;
- výše důchodu závisí nejenom na dosahovaném příjmu, ale i na získaném počtu let pojištění. Lidé, kteří pracovali celý život za nízkou mzdu, ale získali dostatečnou dobu pojištění, mají důchod na úrovni příjmu v produktivním věku.
Krajním případem je pak vyšší důchod než předchozí průměrný příjem. Takový případ vidíme i v tabulce. Jde o člověka, který má průměrnou mzdu za všechny odpracované roky v současné hodnotě 8 500 Kč, s tím, že dřívější výdělky jsou přepočteny. Na výsledku se projeví nejvíce již zmíněný faktor, že penzisté neplatí daně, ani sociální a zdravotní pojištění. Hlavní podmínkou je však získání dostatečného počtu let pojištění.