Mnozí starobní důchodci pracují nebo podnikání i po odchodu do důchodu, současně tedy pobírají měsíční státní důchod a příjem ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. I v řádném důchodovém věku je možné pracovat nebo podnikat.
Mnoho firem si cení zkušených zaměstnanců, a proto chtějí udržet v pracovním poměru zaměstnance, kteří dosáhli řádného důchodového věku. A nabízí zaměstnancům pobírající starobní důchod práci na zkrácený úvazek, dohodu o provedení práce, dohodu o pracovně činnosti a často i na plný úvazek. Co je dobré vědět o práci v důchodovém věku?
1) Lze pracovat i na smlouvu na dobu neurčitou
V řádném důchodovém věku nejsou žádná omezení týkající se práce. Omezení se týká pouze předčasných důchodců, kteří až do dosažení řádného důchodového věku, nemohou mít příjem, ze kterého se platí sociální pojištění. Starobní důchodci mohou pracovat i na smlouvu na dobu neurčitou nebo vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. V praxi si mnozí penzisté přivydělávají na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Důvodem je jednodušší administrativa a nižší zdanění u měsíční odměny do limitu.
2) Výdělečné činnosti nejsou limitovány
Starobní důchodci mohou současně pobírat starobní důchod a nadstandardní příjmy ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Starobní důchodci mohou současně pracovat i pro dva a více zaměstnavatelů. Např. pro jednoho zaměstnavatele na zkrácený pracovní úvazek a pro druhého zaměstnavatele na některou z pracovních dohod.
3) Roční daňová sleva 24 840 Kč
Všichni výdělečně činní starobní důchodci mají nárok na základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč za rok 2016. Zaměstnanci uplatňují daňovou slevu na poplatníka měsíčně ve výši 2 070 Kč. Samostatně výdělečně činní důchodci jednou ročně v daňovém přiznání. Aby mohl zaměstnavatel uplatnit daňovou slevu na poplatníka při výpočtu měsíční čisté mzdy, tak musí zaměstnanec podepsat u zaměstnavatele prohlášení k dani (tzv. růžový papír). Při práci pro více zaměstnavatelů současně je možné mít daňové prohlášení k dani podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele.
4) Zaměstnání a platba zdravotního pojištění
Z hrubé mzdy ze zaměstnání odvádí výdělečně činní důchodci zdravotní pojištění stejně jako ostatní zaměstnanci. Sazba zdravotního pojištění je 4,5 % z hrubé mzdy. V případě, že pracují příjemci starobního důchodu např. na zkrácený úvazek, a jejich měsíční hrubá mzda je nižší než minimální mzda ve výši 9 900 Kč, tak se u pracujících starobních důchodců neprovádí dopočet do minima jako u ostatních zaměstnanců a zdravotní pojištění činí 4,5 % ze skutečné hrubé mzdy (např. z 7 000 Kč). Z měsíční odměny z dohody o provedení práce se neplatí zdravotní pojištění, když je měsíční odměna 10 000 Kč a méně. Z měsíční odměny z dohody o pracovní činnosti se neplatí zdravotní pojištění, když je měsíční odměna 2 499 Kč a méně.
5) Zaměstnání a platba sociálního pojištění
Z hrubé mzdy ze zaměstnání platí pracující starobní důchodci 6,5 % na sociálním pojištění. Z měsíční odměny z dohody o provedení práce se neplatí sociální pojištění, když je měsíční odměna 10 000 Kč a méně a z měsíční odměny z dohody o pracovní činnosti se neplatí sociální pojištění, jestliže je měsíční odměna 2 499 Kč a méně.
6) Podnikání je vedlejší samostatnou výdělečnou činností
Samostatná výdělečná činnost ve starobním důchodu je považována za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti je zvýhodněn, neboť povinné pojistné se platí vždy ze skutečně dosaženého hrubého zisku. Samostatně výdělečně činní důchodci vždy musí za daný rok odevzdat daňové přiznání na finanční úřad, přehled o příjmech a výdajích na místně příslušné OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení) a přehled o příjmech a výdajích na příslušné zdravotní pojišťovně.
7) Zdravotní pojištění z podnikání vždy ze skutečného zisku
Zdravotní pojištění OSVČ (osob samostatně výdělečně činných) se za celý kalendářní rok vypočítává z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Když je však skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak musí OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost zaplatit zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu. OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost odvádí zdravotní pojištění vždy ze skutečného vyměřovacího základu. Při nižším zisku se jedná o tisícikorunové rozdíly.
8) Limit pro neplacení sociálního pojištění
Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se neplatí sociální pojištění, když je hrubý zisk (příjem – výdaj) do 64 813 Kč. V případě, že je samostatná výdělečná činnost vykonávána pouze po část roku, tak se limit poměrně snižuje. Při hrubém zisku do limitu tedy samostatně výdělečně činní starobní důchodci sociální pojištění vůbec neplatí.
9) Při vysokém výdělku se zdaňuje celý důchod
Starobní důchodci mající za celý kalendářní rok 2016 v součtu vlastní příjem ze zaměstnání a dílčí základy daně ze samostatné výdělečné činnosti nebo pronájmu 840 000 Kč a více musí zdanit celý důchod, který obdrželi za rok a nemohou uplatnit daňové osvobození pro důchody (za rok 2016 jsou od daně osvobozeny důchody do 356 400 Kč). Při nadstandardních příjmech během pobírání starobního důchodu je tedy nutné podat daňové přiznání a obdržený důchod je příjmem dle § 10 zákona o dani z příjmu.
Doplněno dne 8. 8. 2016 – dle rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 28. 6. 2016 se při ročních příjmech 840 000 Kč a více nebudou za rok 2016 zdaňovat důchody.
10) Práce v důchodu zvyšuje státní důchod
Když je z příjmu ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti v důchodu odváděno sociální (důchodové) pojištění, potom vzniká nárok na přepočet důchodu. Za každých 360 kalendářních dní se zvyšuje důchod o 0,4 % výpočtového základu. O zvýšení starobního důchodu z důvodu práce v důchodovém věku je nutné si požádat na místně příslušné OSSZ.