Čím vyšší příjmy, tím vyšší státní důchod. Avšak pro důchodové účely není příjem jako příjem. Některé příjmy totiž důchod nezvyšují. Podívejme se na deset v praxi poměrně častých příjmů, které nemají na výši důchodu žádný vliv.
Měsíční státní důchod závisí na dvou hlavních vstupních údajích: získané době pojištění a osobním vyměřovacím základu. Osobním vyměřovacím základem je zjednodušeně řečeno průměrná mzda v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy jsou přepočítány koeficientem zohledňujícím inflaci. Např. při výpočtu důchodu v roce 2013 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2012.
- Osobní vyměřovací základ však zjednodušeně řečeno ovlivňují pouze příjmy, ze kterých bylo řádně odvedeno důchodové pojištění. Z některých příjmů se důchodové pojištění neplatí, a proto nemají na výši důchodu vliv. V článku se zaměříme na deset vybraných příjmů, které důchod neovlivňují.
1) Práce „na černo“
Pří práci „na černo“, kdy dojednaná částka za práci je vyplácena na ruku, se sice z příjmu neplatí žádné daně (ani tedy důchodové pojištění), avšak tento příjem není zohledněn při výplatě státních dávek. Tedy ani důchodu. Občané, kteří si třeba prací „na černo“ pouze přivydělávají, musí počítat s tím, že tento příjem se jim samozřejmě nezapočítává pro nárok na žádnou státní dávku.
2) Dohoda o pracovní činnosti
V případě, že je měsíční odměna z dohody o pracovní činnosti do 2 500 Kč, potom tento druh příjmu nezakládá účast na nemocenském pojištění. Z odměny do 2 500 Kč se tedy neodvádí ani důchodové a zdravotní pojištění. Přestože si tedy občan přivydělává během měsíce, jenom na pár hodin měsíčně, třeba pro pět různých zaměstnavatelů a má tedy celkový měsíční příjem 10 000 Kč, tak tento příjem nebude při výpočtu důchodu hrát roli.
3) Dohoda o provedení práce
Práce na dohodu o provedení práce je pro svoji jednoduchost, administrativní nenáročnost a nízké zdanění oblíbená pro zaměstnavatele i zaměstnance. Při dodržení zákonných podmínek vyplývající ze zákoníku práce je možné pro jednoho zaměstnavatele pracovat až 300 hodin ročně na základě dohody o provedení práce. V případě, že měsíční odměna nepřekročí 10 000 Kč, tak se z odměny plynoucí na základě dohody o provedení práce neplatí důchodové ani zdravotní pojištění. Někteří občané mohou v některých měsících pracovat pouze na základě dohody o provedení práce pro více zaměstnavatelů. Pokud měsíční příjem nepřekročí 10 000 Kč, tak se jim tato doba nebude počítat do výpočtu důchodu. Jestliže někteří občané pracují pouze v daném měsíci na základě dohody o provedení práce s měsíční odměnou do 10 000 Kč (třeba pro tři zaměstnavatele), tak tato doba se jim nebude ani počítat do doby pojištění, neboť nebudou v daném období pojištěni.
4) Příjmy z cenných papírů
V posledních letech stoupá počet občanů, kteří investují do cenných papírů. Výhodou investic do cenných papírů je skutečnost, že z příjmu z prodeje cenných papírů se neplatí důchodové ani zdravotní pojištění. V praxi může dojít k situaci, že občan má stotisícové příjmy z prodeje cenných papírů, avšak výsledný důchod bude velmi nízký. Protože se z příjmů z cenných papírů neplatí důchodové pojištění, tak se tyto příjmy při výpočtu důchodu nezapočítávají.
5) OSVČ na vedlejší činnost se ziskem do limitu
Občané, kteří si samostatnou výdělečnou činností přivydělávají a provozují tedy vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, neplatí do zákonného limitu důchodové pojištění. Za celý rok 2013 je limitem částka 62 121 Kč (rozdíl mezi příjmy a výdaji). Např. zaměstnanec pracující na hlavní pracovní poměr za hrubou mzdu 20 000 Kč, který za celý rok 2013 dosáhne z vedlejší samostatné výdělečné činnosti zisku 50 000 Kč (příjem – výdaj), musí počítat s tím, že zisk do limitu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti mu důchod nezvýší.
6) Prodej nemovitostí
Při nedodržení zákonných podmínek se z prodeje bytu nebo domu platí daň z příjmu fyzických osob, avšak důchodové pojištění nikoliv. Důchodové pojištění se z příjmu nemovitostí neplatí nikdy. Vysoké příjmy z prodeje nemovitosti (např. zděděné) tedy v žádném případě nemají vliv na výši jejich státního důchodu.
7) Prodej movitých věcí
Stejně jako u prodeje nemovitostí, tak i při prodeji movitých věcí (např. auta) se při nedodržení zákonných podmínek platí daň z příjmů fyzických osob, avšak důchodové pojištění nikoliv. Ani stotisícové příjmy v produktivním věku plynoucí z prodeje movitých věcí státní důchod nezvýší.
8) Pronájem nemovitosti
Každoročně stoupá počet občanů, kteří investují nemalé finanční prostředky do nákupu nemovitosti za účelem pravidelného pasívního příjmu z pronájmu. Pasívní příjem je pro každého občana nejlepším druhem příjmu, neboť je bez přímé práce. Výhodou příjmu z pronájmu je skutečnost, že z příjmu se odvádí pouze daň z příjmu fyzických osob, nikoliv důchodové pojištění a zdravotní pojištění. Přestože mají někteří občané téměř po celý produktivní život pravidelný měsíční příjem z pronájmu v řádech tisíců, tak na výši důchodu nebude mít tento vysoký příjem z pronájmu žádný vliv.
9) Státní dávky
V případě delší nemoci, nezaměstnanosti, péči o dítě nebo špatné finanční situaci, pobírá rodina dávky od státu. Např. tedy nemocenskou, peněžitý příspěvek v mateřství, rodičovský příspěvek, přídavky na děti, porodné, podporu v nezaměstnanosti, příspěvek na bydlení či jiné sociální dávky. Bylo by proti logice věci, kdyby tyto státní dávky následně ještě zvyšovaly státní důchod. Státní dávky se tedy do příjmu rozhodného pro výpočet důchodu nezapočítávají.
10) Práce v zahraničí
Čím dál více občanů pracuje po část své produktivní kariéry v zahraničí. Legislativa při výkonu práce v jiné členské zemi EU je velmi příznivá. Přestože však občané v zahraničí řádně ze svého příjmu odvádí důchodové pojištění, tak tato skutečnost nebude mít vliv na výši jejich českého důchodu. V členských zemích Evropské unie platí princip jednoho pojištění, vždy je možné být pojištěn pouze v jedné zemi. V dané zemi, kde je občan důchodově pojištěn, se tato doba a příjem zhodnocuje při výpočtu důchodu. Občanům, kteří v produktivním věku pracují ve více členských zemích EU (v každé déle než jeden rok) následně vznikne nárok na důchod z více členských zemí. Při práci mimo členské země EU záleží při výpočtu důchodu na úpravě mezinárodní smlouvy Česka s danou zemí v oblasti sociálního zabezpečení.