Co si představit pod důchodovými pojmy jako jsou např. doba pojištění, náhradní doba pojištění, vyloučená doba pojištění nebo osobní vyměřovací základ. Vysvětleme si jednotlivá důchodová slova ovlivňující důchodové nároky.
V Česku jsou vypláceny invalidní důchody (prvního stupně, druhého stupně a třetího stupně), starobní důchody (řádné starobní a předčasné) a pozůstalostní důchody (vdovské, vdovecké a sirotčí). Co je dobré vědět o důchodovém názvosloví ovlivňující nárok na výše uvedené důchody a jejich výši?
Důchodový věk
Do řádného důchodu je možné odejít nejdříve při dosažení řádného důchodového věku. Důchodový věk závisí na ročníku narození a u žen se zohledňuje i počet vychovaných dětí. Aktuálně tedy není v Česku jednotný důchodový věk pro všechny stejný. Postupně se však sjednocuje a v budoucnu již nebude hrát roli počet vychovaných dětí.
Předčasný důchod
Do starobního důchodu je možné odejít i před dosažením řádného důchodového věku. Žadatelé o důchod v takovém případě volí trvale krácený předčasný důchod. Do předčasného důchodu je možné odejít nejdříve o tři roky před dosažením řádného důchodového věku, pokud je řádný důchodový věk nižší než 63 let nebo nejdříve v 60 letech, pokud je řádný důchodový věk vyšší než 63 let.
Doba pojištění
Do doby pojištění ovlivňující měsíční částku starobního důchodu se započítávají nejenom odpracované roky, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění, ale i náhradní doby pojištění. Při výpočtu důchodu se doba pojištění počítá v celých ukončených letech.
Náhradní doba pojištění
Legislativou jsou taxativně stanoveny doby, kdy není z příjmu odváděno sociální pojištění a přitom se dané období započítává do doby pojištění ovlivňující měsíční částku státního důchodu. Mezi náhradní doby pojištění patří např. studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, péče o děti do 4 let věku, vojenská služba, civilní služba, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, péče o závislou osobu při splnění zákonných podmínek.
Osobní vyměřovací základ
Spolu se získanou dobou pojištění je základním vstupním údajem pro výpočet starobního důchodu osobní vyměřovací základ, což je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě za odpracované roky. Při výpočtu státního důchodu v roce 2017 se osobní vyměřovací základ počítá z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2016. Dřívější příjmy se přitom přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.
Redukční hranice
Osobní vyměřovací základ se při výpočtu procentní výměry důchodu redukuje. V roce 2017 jsou redukční hranice: 12 423 Kč a 112 928 Kč. V první redukční hranici se osobní vyměřovací základ započítává ze 100 % a v druhé již pouze z 26 %. Výpočtová formule starobního důchodu je tedy výhodnější pro lidi s nižšími příjmy, kteří mají vyšší náhradový poměr než lidé s vyššími příjmy.
Vyloučená doba pojištění
V některých obdobích nemá žadatel o státní důchod příjem podléhající placení sociálního pojištění, a přesto se dané období hodnotí pro důchodové účely (např. náhradní doby pojištění nebo nemocenská). Institut vyloučené doby pojištění zabraňuje tomu, aby nulový příjem v daném období rozmělnil osobní vyměřovací základ, ze kterého se následně počítá státní důchod. Uvedené období se totiž při výpočtu osobního vyměřovacího základu vyloučí.
Základní výměra důchodu
Každý státem vyplácený důchod se skládá ze základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Základní výměra důchodu je stejná pro všechny příjemce důchodu bez ohledu na výši jejich příjmů nebo odpracované roky. V roce 2017 činí základní výměra důchodu 2 550 Kč.
Procentní výměra důchodu
Výše procentní výměry důchodu je individuální a záleží na konkrétním průběhu pojištění. Při výpočtu procentní výměry důchodu platí, že čím vyšší získaná doba pojištění a vyšší osobní vyměřovací základ, tím vyšší procentní výměra důchodu.
Valorizace důchodu
Všechny státní důchody se od lednové splátky důchodu vždy zvyšují, aby nedocházelo k reálnému snižování životní úrovně penzistů. Valorizace je každý rok odlišná a je závislá na ekonomickém vývoji. Při valorizaci se zvyšuje pevnou částkou základní výměra důchodu a procentem se zvyšuje procentní výměra důchodu. Valorizace probíhá automaticky, není potřeba o ni žádat ani vyplňovat nějaké formuláře.
Zdroj obrázku: https://pixabay.com/