Pro přiznání invalidního důchodu není testována majetková situace nebo dosahovaný příjem. Při splnění potřebné doby pojištění a přiznání invalidity posudkovým lékařem lze pobírat invalidní důchod na účet i při současných příjmech ze zaměstnání nebo pasivních příjmech z pronájmu nebo kapitálového majetku. Podívejme se na praktické případy přiznání a nepřiznání invalidního důchodu.
Nárok na invalidní důchod při zdravotních problémech nemá každý žadatel o invalidní důchod. Měsíčně dostávají invalidní důchod na svůj bankovní účet žadatelé, kteří získali potřebnou dobu pojištění a současně jim byla přiznána invalidita prvního, druhého nebo třetího stupně posudkovým lékařem místně příslušné OSSZ (Okresní správy sociálního zabezpečení). Bez splnění těchto dvou zákonných podmínek nemůže být invalidní důchod na účet vyplácen.
Získání doby pojištění
Potřebná doba pojištění se liší dle věku. Do 20 let je nutné získat dobu pojištění méně než rok, od 20 let do 22 let v rozsahu alespoň 1 roku, od 22 let do 24 alespoň v rozsahu 2 let, od 24 let do 26 let v rozsahu alespoň 3 let, od 26 let do 28 let alespoň v rozsahu 4 let a nad 28 let alespoň v rozsahu 5 let v posledních 10 letech. Občané starší 38 let, kteří nezískali dobu pojištění v rozsahu alespoň 5 let v posledních 10 letech, splní podmínku doby pojištění, když získají dobu pojištění v rozsahu alespoň 10 let v posledních 20 letech. Bez potřebné doby pojištění je možné přiznat pouze invalidní důchod v mimořádných případech, tzv. invalidní důchod z mládí.
Kdy není získána potřebná doba pojištění?
Do doby pojištění pro přiznání invalidního důchodu se započítávají roky, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění a dále náhradní doby pojištění. Pro účely splnění potřebné doby pojištění pro přiznání invalidního důchodu se počítá i doba studia na střední nebo vysoké škole v ČR, a to před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky, a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia. V praxi není potřebná doba pojištění získána především při delší nezaměstnanosti nebo dlouhodobé práci na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou do limitu. Evidence na úřadu práce se totiž započítává jako náhradní doba pojištění pouze v omezeném rozsahu.
- Vždy se jako náhradní doba pojištění započítává evidence na úřadu práce, když náleží podpora v nezaměstnanosti. Evidence na úřadu práce, kdy podpora v nezaměstnanosti nenáleží, se započítává maximálně v rozsahu tří let, přičemž se tato doba zjišťuje zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku.
- Do konce roku 2011 se z dohody o provedení práce bez ohledu na výši měsíční odměny neodvádělo sociální pojištění. Od roku 2012 se sociální pojištění neplatí, když je měsíční odměna od jednoho zaměstnavatele 10 000 Kč a méně. Při dlouhodobé práci pouze na dohodu o provedení práce vzniká problém se získáním potřebné doby pojištění.
Pokles pracovní schopnosti
Posudkový lékař může přiznat invaliditu prvního stupně, druhého stupně nebo třetího stupně. Nárok na invaliditu prvního stupně vzniká, když pracovní schopnost poklesla alespoň o 35 % a nejvýše o 49 %. Nárok na invaliditu druhého stupně vzniká, jestliže pracovní schopnost poklesla alespoň o 50 % a nejvýše o 69 % a u třetího stupně musela pracovní schopnost poklesnout o 70 % a více. Při více zdravotních problémech se jednotlivé hodnoty poklesu pracovní schopnosti nesčítají, ale určuje se nejzávažnější zdravotní problém. Pokles pracovní schopnosti se následně určí u tohoto onemocnění či postižení, a to s přihlédnutím k celkovému zdravotnímu stavu. Příjemci invalidního důchodu mohou během pobírání invalidního důchodu využít svojí zbylou pracovní schopnost a pracovat, lze tedy pobírat důchod a mzdu současně.
Praktický příklad 1)
Pan Malý má zdravotní problémy, které by postačovaly k přiznání invalidního důchodu I. stupně. Pan Malý si však prozatím o invalidní důchod písemně nepožádal na místně příslušné OSSZ. Bez písemné žádosti nemůže být invalidní důchod na účet zasílán. Ošetřující lékař nemůže sám od sebe zajistit pobírání invalidního důchodu.
Praktický příklad 2)
Studentka VŠ slečna Jana nikdy nepracovala a od 23 let je uznána invalidní v prvním stupni. Slečně Janě vznikne nárok na invalidní důchod, neboť do potřebné doby pojištění se pro účely invalidního důchodu počítá i doba studia.
Praktický příklad 3)
Paní Černá (34 let) získala v posledních deseti letech dobu pojištění pouze v rozsahu 3 let. Přestože je paní Černá uznána posudkovým lékařem invalidním ve druhém stupni, tak nemůže pobírat invalidní důchod na účet, neboť nezískala potřebnou dobu pojištění.
Praktický příklad 4)
Paní Pokorná má zdravotní problémy. Dle posouzení posudkového lékaře místně příslušné OSSZ, který při hodnocení zdravotního stavu postupuje v souladu s příslušnou legislativou upravující hodnocení zdravotního stavu, však poklesla pracovní schopnost „pouze“ o 25 %. Přestože má tedy paní Pokorná zdravotní neduhy, tak jejich rozsah nepostačuje ani k přiznání invalidního důchodu prvního stupně. Paní Pokorná tedy nemůže pobírat na svůj účet invalidní důchod.
Praktický příklad 5)
Pan Novotný byl uznán invalidním v prvním stupni. Pan Novotný chce nadále pracovat pro svého zaměstnavatele na zkrácený úvazek (0,8 úvazek), neboť vykonávána práce odpovídá svým rozsahem, náročností a náplní jeho zdravotnímu stavu. Pan Novotný bude současně pobírat mzdu a invalidní důchod.