Výše státního starobního důchodu závisí na příjmech, ze kterých bylo odváděno důchodové pojištění. Jak se na výpočtu důchodu promítá, když se příjmy v jednotlivých letech liší? Když v některých letech jsou příjmy vysoké a v jiných podprůměrné?
Výše státního důchodu závisí na dvou parametrech: získané době pojištění a osobním vyměřovacím základu. Zjednodušeně můžeme říci, že osobním vyměřovacím základem je průměrná mzda v současné hodnotě. Při výpočtu důchodu se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2013. Přičemž dřívější příjmy se přepočítávají koeficientem zohledňujícím inflaci, aby byly příjmy v jednotlivých letech porovnatelné.
Hodnotí se 28 let, jeden rok důchod tolik neovlivní
Protože výše osobního vyměřovacího základu závisí v roce 2014 na příjmech v předchozích 28 letech, tak jeden příjmově lepší nebo horší rok ovlivní důchod méně, než by většina občanů myslela. Samozřejmě za předpokladu, že příjmová odchylka není velká a činí do 30 %.
- Důchod ovlivňují pouze příjmy, ze kterých bylo řádně odvedeno důchodové pojištění. Např. příjmy z pronájmu, z cenných papírů nebo doplatky na ruku nemají na výši důchodu žádný vliv, s tím je potřeba počítat.
- Občané, kteří mají po celý život přibližně stejně vysoký příjem a následně rok nebo dva před odchodem do důchodu mají mzdu nižší o 30 % nemusí mít strach, že se tento pokles příjmu nějak výrazně negativně promítne na jejich důchodu. Rozdíl ve výši důchodu se bude pohybovat v řádech desetikorun. Vždy samozřejmě bude záviset na konkrétních příjmech, výpočet důchodu je individuální záležitostí, kterou ovlivňuje celá řada aspektů.
Jeden výborný rok a výše důchodu
Abychom si udělali konkrétní představu, jak může jeden výborně příjmový rok ovlivnit výši důchodu, tak si v praktickém příkladu vypočteme měsíční státní důchod u paní Novákové a paní Veselé, které obě odejdou do důchodu v roce 2014 a obě budou mít v letech 1986 až 2012 stejný příjem. V roce 2013 však bude mít paní Veselá dvojnásobně vysokou měsíční mzdu.
Praktický příklad
Paní Nováková má v letech 1986 až 2013 roční přepočtený příjem vždy 301 536 Kč (odpovídá průměrné měsíční mzdě za rok 2013 ve výši 25 128 Kč). Její kolegyně paní Veselá má v letech 1986 až 2012 stejný příjem a v roce 2013 má přepočtený roční příjem dvojnásobně vysoký, tedy 603 072 Kč. Obě ženy získají dobu pojištění v rozsahu 42 let. Podívejme se, jak vysoký osobní vyměřovací základ by měla paní Nováková a jak paní Veselá. A vypočítejme si měsíční důchod paní Nováková i paní Veselé, vše dle legislativy roku 2014.
a) Výpočet osobního vyměřovacího základu u paní Novákové
Text |
Částka |
Celkový přepočtený příjem | 8 443 008 Kč (301 536 Kč x 28 let) |
Celkový počet dní v období (1986 až 2013) | 10 227 dní |
Průměrný počet dní v měsíci | 30,4167(365 dní: 12 měsíců) |
Osobní vyměřovací základ | 25 111 Kč (8 443 008: 10 227 x 30,4167) |
vlastní výpočet autora
b) Výpočet osobního vyměřovacího základu u paní Veselé
Text |
Částka |
Celkový přepočtený příjem | 8 744 544 Kč (301 536 Kč x 27 let) + 603 072 Kč |
Celkový počet dní v období (1986 až 2013) | 10 227 dní |
Průměrný počet dní v měsíci | 30,4167(365 dní: 12 měsíců) |
Osobní vyměřovací základ | 26 008 Kč(8 744 544: 10 227 x 30,4167) |
vlastní výpočet autora
c) Porovnání důchodů
Protože měla paní Veselá v roce 2013 měsíční příjem 50 256 Kč a její kolegyně paní Nováková 25 128 Kč, tak má paní Veselá osobní vyměřovací základ za všechny roky ve výši 26 008 Kč a paní Nováková ve výši 25 111 Kč. Jeden nadprůměrný rok již průměrnou mzdu za všechny odpracované roky ovlivní. Osobní vyměřovací základ je vyšší o 897 Kč. Jak se to promítne na výši důchodu.
- Paní Nováková má osobní vyměřovací základ 25 111 Kč a získala 42 let pojištění, dle výpočtu v roce 2014 je její řádný důchod 11 775 Kč.
- Paní Veselá má osobní vyměřovací základ 26 008 Kč a získala 42 let pojištění, dle výpočtu v roce 2014 je její řádný důchod 11 923 Kč.
Paní Veselá měla v letech 1986 až 2012 stejný příjem jako paní Nováková. V roce 2013 však měla měsíční mzdu dvojnásobně vysokou, proto její vypočtený státní důchod je vyšší o 148 Kč.
Závěrem
Práce v předdůchodovém věku za nižší mzdu než v předchozích letech, je z finančního hlediska lepším řešením než odchod do předčasného důchodu. Snížení osobního vyměřovacího základu je malé (závisí samozřejmě na konkrétní situaci) a hlavně se získá vyšší doba pojištění a důchod není krácen jako v předčasném důchodu. Práce za nižší mzdu a odchod až do řádného důchodu je finančně výhodnější než odchod do předčasného důchodu, i když dojde k poklesu osobního vyměřovacího základu.
zdroj obrázku: http://compfight.com/search/up-down/1-3-1-1