Sedm důchodových změn k horšímu

Od podzimu 2011 došlo v důchodové legislativě k několika významným změnám. Pro většinu občanů k horšímu. Obdobný trend lze však pozorovat i v ostatních vyspělých zemích světa. Podívejme se na vybraných sedm změn, které znamenají pro většinu občanů nižší důchod.

Některé legislativní změny se projevují ihned, jiné postupně. Přestože některé změny na první pohled nesnižují výši důchodu, tak v konečném důsledku ano, jak si vysvětlíme.

1) Prodloužení důchodového věku

Nejvýznamnější důchodovou změnu přinesla „malá důchodová reforma“, kdy došlo k postupnému prodloužení důchodového věku. Dnešní čtyřicátníci budou muset pracovat o několik let déle než jejich rodiče a tento trend bude pokračovat. Důchodový věk dětí narozených v roce 2014 činí dle současné legislativy dokonce 73 let a 2 měsíce. Postupné prodloužení důchodového věku bude pro mnoho občanů znamenat nižší důchod, neboť až do řádného důchodového věku nebudou moci pracovat a stoupne tedy počet žádostí o předčasný důchod. Občané, jejichž důchodový věk je 65 let a více a dosáhnou alespoň 60 let, budou moci odcházet do předčasného důchodu již o 5 let dříve. Krácení však bude velmi citelné. V přiložené tabulce máme pro názornost uveden nárůst důchodového věku u vybraných ročníků narození, vždy po deseti letech.

2) Změna výpočtu důchodu

Výpočet důchodu v posledních letech je vždy nepatrně odlišný. Občané s mírně nadprůměrnými příjmy, průměrnými a nízkými příjmy jsou na tom nepatrně hůře a občané s vysokými příjmy nepatrně lépe. K postupnému principu zásluhovosti při výpočtu důchodu došlo v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 23. března 2010.

• Důvodem, proč si i občané s mírně nadprůměrnými příjmy meziročně pohoršují, je změna zápočtu v druhé redukční hranici při výpočtu důchodu. Před 30. 9. 2011 se příjem v druhé redukční hranici započítával z 30 %, do konce roku 2011 potom z 29 %, v roce 2012 z 28 %, v roce 2013 z 27 % a od roku 2014 z 26 %. Každé procento dolů přitom samozřejmě znamená pokles státního důchodu.

3) Vyšší krácení u předčasného důchodu

Od roku 2012 je vyšší krácení u předčasného důchodu než v předcházejících letech. Zatímco do roku 2012 bylo krácení v prvních 720 kalendářních dnech předčasnosti 0,9 % výpočtového základu za každých 90 dní, tak od roku 2012 je krácení od 361. dne do 720. dne 1,2 % výpočtového základu. Do předčasného důchodu je možné v současné době odejít nejdříve 3 roky před dosažením řádného důchodového věku.

• Občan, který odešel v roce 2011 do předčasného důchodu přesně o 3 roky dříve před dosažením řádného důchodového věku, měl krácení výpočtového základu 14,7 %.  Od roku 2012 činí krácení při odchodu do předčasného důchodu o 3 roky dříve 15,9 % výpočtového základu.

4) Nezapočítávání studia

Doba studia do roku 2010 patří mezi náhradní dobu pojištění. Od roku 2010 však již nikoliv. Dnešní vysokoškoláci tedy získají nižší dobu pojištění, což bude znamenat nižší důchod. Výše důchodu totiž nezávisí pouze na příjmech, ze kterých je odváděno důchodové pojištění, ale rovněž na získané době pojištění.

5) Prodloužení rozhodného příjmu

Pro výpočet důchodu se započítávaly příjmy od roku 1986, postupně se mělo období, ze kterého se hodnotí příjmy pro výpočet důchodu, zvýšit až na 30 let. Dle současné legislativy se však budou započítávat všechny příjmy, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění, od roku 1986 až do odchodu do důchodu (např. při výpočtu důchodu v roce 2014 se budou hodnotit příjmy v letech 1986 až 2013, v roce 2034 se budou hodnotit příjmy v letech 1986 až 2033). Co to znamená? Zatímco dříve důchod ovlivňovaly příjmy před důchodem, kdy jsou zpravidla nejvyšší, tak v budoucnu budou důchod ovlivňovat i absolventské příjmy. V prvních letech zaměstnání mají přitom zaměstnanci nejnižší příjmy, neboť nemají praxi. V důsledku nižších příjmů v prvních letech zaměstnání tedy bude nižší i průměrná měsíční mzda v současné hodnotě, ze které se bude počítat důchod. Výsledný důchod bude tedy nižší.

6) Nižší valorizace důchodů

Důchody se každoročně valorizují, vždy od lednové splátky důchodu. Pravidla pro valorizaci se však změnila, proto je se důchody každoročně zvyšují méně než v minulosti. Např. důchody přiznané v roce 2013 a dříve se od lednové splátky důchodu v roce 2014 zvyšují pouze velmi nepatrně, když základní výměra důchodu se zvyšuje o 10 Kč (z 2 330 Kč na 2 340 Kč) a procentní část důchodu pouze o 0,4 %. Zvýšení důchodu od ledna 2014 je nejnižší za poslední roky. K výraznému poklesu ve valorizaci důchodu došlo již od ledna 2012.

• Od ledna 2013 se základní výměra důchodu zvýšila o 60 Kč a procentní část o 0,9 %, od ledna 2012 se základní výměra zvýšila o 40 Kč a procentní část o 1,6 %. V předchozích letech to bylo výrazně více. Např. od ledna 2011 se základní výměra důchodu zvýšila o 60 Kč a procentní část o 3,9 % a ještě dříve byla běžná valorizace okolo 5 % ročně (např. v roce 2005 o 5,4 %).

7) Neuplatnění slevy na poplatníka

Od roku 2013 platí, že občané, kteří k 1. lednu daného roku pobírají důchod, nemohou uplatnit slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč měsíčně (24 840 Kč) v případě, že v důchodu mají příjem ze závislé činnosti (zaměstnání) nebo samostatné výdělečné činnosti. Zdanění pracujících důchodců tedy od roku 2013 citelně vzrostlo.

• Důchodce pan Svoboda je v důchodu od roku 2011. V důchodu nadále pracuje, jeho hrubá měsíční mzda činí 20 000 Kč, v roce 2012 byla jeho čistá měsíční mzda 15 850 Kč, v roce 2013 a v roce 2014 činí jeho měsíční mzda 13 780 Kč. Čistý měsíční příjem je nižší o 2 070 Kč.