Důchodová legislativa se rychle mění a vyvíjí ve většině vyspělých zemí světa. Podmínky pro přiznání důchodu jsou přísnější a výpočet důchodu pro většinu občanů méně výhodný. Podívejme se několik vybraných změn v posledních letech.
Výše státního důchodu v minulých letech i současnosti závisí na získané době pojištění a osobním vyměřovacím základu. Do doby pojištění se započítávají nejenom odpracované roky, ale rovněž náhradní doby pojištění. Každý rok pojištění zvyšuje státní důchod, neboť se zvyšuje procentní výměra důchodu, o 1,5 % z výpočtového základu. Osobní vyměřovací základ je průměrná měsíční mzda za odpracované roky. Dřívější příjmy se přepočítávají na současnou hodnotu. Při výpočtu důchodu v roce 2014 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2013.
- Při výpočtu důchodu vždy platí (dříve i nyní), že vyšší doba pojištění a vyšší osobní vyměřovací základ znamenají i vyšší důchod.
Praktický příklad
Paní Smutná má při výpočtu důchodu v roce 2014 průměrnou mzdu za odpracované roky (hodnotí se příjmy v letech 1986 až 2013) ve výši 27 150 Kč. Paní Smutná získá dobu pojištění 41 let. Paní Veselá má osobní vyměřovací základ rovněž 27 150 Kč. Paní Veselá však získala dobu pojištění 42 let. Jak se liší měsíční důchod paní Smutné a paní Veselé? Všechny výpočty jsou provedeny dle roku 2014.
| Text | Částka |
| Měsíční důchod paní Smutné | 11 877 Kč |
| Měsíční důchod paní Veselé | 12 110 Kč |
| Měsíční rozdíl | 233 Kč |
| Roční rozdíl | 2 796 Kč |
Změny u náhradních dob pojištění
Ke změnám došlo u náhradních dob pojištění. Do konce roku 1995 se evidence na úřadu práce započítávala pro důchodové účely plně bez omezení. Od roku 1996 se do doby pojištění evidence na úřadu práce započítává pouze, když je vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo rekvalifikaci. A dále doba, kdy podpora nenáleží, pouze v rozsahu tří let. Tato doba se přitom zjišťuje zpětně a do 55 let se započítává maximálně jeden rok. Do konce roku 2009 se jako náhradní doba pojištění započítávalo i studium. Od roku 2010 již studium nepatří mezi náhradní dobu pojištění. Co to znamená? Získání nižší doby pojištění a tím i nižší státní důchod.
Osobní vyměřovací základ se redukuje
Při výpočtu důchodu je uplatněn i princip solidarity. Osobní vyměřovací základ při výpočtu důchodu se redukuje. Od roku 2011 přitom dochází každoročně ke změně zápočtu v jednotlivých redukčních hranicích. Tato změna má za následek méně výhodný výpočet důchodu.
- V první redukční hranici se osobní vyměřovací základ započítává v plném rozsahu, tedy ze 100 %. Od roku 2011 až po současnost. I v roce 2015 tomu tak bude. V roce 2014 je první redukční hranice do 11 415 Kč.
- V druhé redukční hranici se osobní vyměřovací základ započítává omezeně. Zápočet v druhé redukční hranici během let klesal, jak je vidět z přiložené tabulky. Procentní změna samozřejmě ovlivnila výši důchodu.
| Období | Druhá redukční hranice | Zápočet v druhé redukční hranici |
| Od 1. 1. 2011 do 29. 9. 2011 | 11 000 Kč – 28 200 Kč | 30 % |
| Od 30. 9. 2011 do 31. 12. 2011 | 10 886 Kč – 28 699 Kč | 29 % |
| Od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 | 11 061 Kč – 29 159 Kč | 28 % |
| Od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 | 11 389 Kč – 30 026 Kč | 27 % |
| Od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 | 11 415 Kč – 30 093 Kč | 26 % |
Jednotlivé redukční hranice se odvíjí od průměrné mzdy stanovené MPSV. První redukční hranice činí 44 % průměrné mzdy, druhá 116 % průměrné mzdy a třetí redukční hranice následně 400 % průměrné mzdy.
Praktický příklad
Dopad každoročního snižování druhé redukční hranice na měsíční výši důchodu si vypočítáme v praxi. Vypočítáme si měsíční státní důchod pana Nováka k 1. únoru 2011, k 1. listopadu 2011, k 1. únoru 2012, k 1. únoru 2013 a k 1. únoru 2014. Ve všech případech získal pan Novák dobu pojištění 41 let a průměrná měsíční mzda za odpracované roky činí ve všech případech 28 100 Kč.
- Měsíční důchod se skládá ze základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Základní výměra důchodu je pro všechny důchody stejná. Procentní výměra důchodu závisí na výši příjmů, ze kterých bylo odváděno důchodové pojištění. V tabulce máme uveden měsíční důchod a v závorce součet základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu.
- Všechny důchody se od lednové splátky důchodu valorizují. Abychom mohli snáze porovnat rozdíl ve výši důchodu, tak je potřeba všechny důchody porovnat ke stejnému datu. Proto dřívější důchodu valorizujeme. Při valorizaci se zvýší základní výměra důchodu na aktuální základní výměru v daném roce. Procentní výměra důchodu se zvýší v procentech. Procentní valorizace v minulých letech: od ledna 2012 o 1,6 %, od ledna 2013 o 0,9 %, od ledna 2014 o 0,4 %.
| Přiznání důchodu | Přiznaný měsíční důchod | Měsíční důchod v říjnu 2014 |
| 1. února 2011 |
12 150 Kč (2 230 Kč + 9 920 Kč) |
12 551 Kč |
| 1. listopadu 2011 |
11 996 Kč (2 230 Kč + 9 766 Kč) |
12 394 Kč |
| 1. února 2012 |
12 007 Kč (2 270 Kč + 9 737 Kč) |
12 205 Kč |
| 1. února 2013 |
12 110 Kč (2 330 Kč + 9 780 Kč) |
12 160 Kč |
| 1. února 2014 |
12 029 Kč (2 340 Kč + 9 689 Kč) |
12 029 Kč |
vlastní výpočet autora
Z přiložené tabulky je názorně vidět, jak snížení zápočtu ve druhé redukční hranici snížilo procentní výměru důchodu. Procentní výměra důchodu postupně klesala: 9 920 Kč, 9 766 Kč, 9 737 Kč, 9 780 Kč a 9 689 Kč. Meziročně v některých případech vypočtený důchod stoupl pouze z důvodu zvýšení základní výměry důchodu a posunutí první redukční hranice.
Ke kterému datu by bylo nejlepší odejít do důchodu? Nejvyšší hodnotu má v říjnu 2014 důchod přiznaný v únoru 2011. Čím dříve byl důchod při stejných vstupních údajích přiznán, tím vyšší hodnotu v říjnu 2014 má. Hlavním důvodem je snížení zápočtu ve druhé redukční hranici.
Shrnutí
V posledních letech došlo k několika významným změnám při výpočtu státního důchodu. V textu jsem si ukázali některé z nich. Výpočet důchodu byl v posledních letech vždy nepatrně méně výhodný. V budoucnu je navíc nutné počítat se získáním nižší dobu pojištění, neboť doba studia již nepatří mezi náhradní doby pojištění, což bude znamenat nižší důchod.
Zdroj obrázku: http://compfight.com/search/calculation/1-0-1-1