Pilíře českého důchodového systému

Český důchodový systém funguje dlouhé roky na průběžném financování. Roku 1994 vznikl třetí pilíř v podobě penzijního připojištění se státním příspěvkem. Převážná část penzijních fondů obdržela povolení ke svému vzniku během prvních dvou let fungování systému, tedy 1994 a 1995. Od roku 2013 se stalo III. pilířem doplňkové penzijní připojištění a vznikl II. pilíř, který představoval důchodové spoření.

V letech 2013 až 2015 byl v Česku zaveden tří-pilířový důchodový systém, jehož detailní fungování je graficky znázorněno níže. Z důvodu malého zájmu občanů byl II. pilíř v postupných krocích zrušen a od roku 2016 se již peníze do II. pilíře neodvádí, do II. pilíře vstoupilo pouze 84 tisíc občanů. Účastníci II. pilíře o své naspořené peníze nepřišli, peníze jim byly vyplaceny na účet nebo formou poštovní poukázky nebo na smlouvu o penzijním připojištění či doplňkovém penzijním spoření.

Všichni zaměstnanci odvádí v roce 2021 stejně na povinném sociálním (důchodovém) pojištění. V roce 2021 odvádí zaměstnanci na povinném sociálním pojištění 6,5 % ze své hrubé mzdy, dalších 24,8 % za ně odvádí zaměstnavatel. Rovněž všechny osoby samostatně výdělečně činné odvádí na povinném sociálním (důchodovém) pojištění za rok 2021 stejně, tedy 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Když je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální, tak musí být při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti zaplaceno povinné pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být placeno každý měsíc alespoň minimální měsíční pojistné, které v roce 2021 činí 2 588 Kč.

Sociální (důchodové) pojištění za rok 2021 se odvádí pouze do maximálního vyměřovacího základu, kterým je částka 1 701 168 Kč. Z částky nad strop se již sociální (důchodové) pojištění v roce 2021 neodvádí. Když zaměstnanec dosáhne v průběhu roku stanovené hranice, tak se přestane již od tohoto měsíce sociální (důchodové) pojištění ze mzdy odvádět. Naposledy se zaplatí sociální (důchodové) pojištění za měsíc, ve kterém bylo stropu dosaženo.

Výše státního starobního důchodu při výpočtu starobního důchodu v roce 2021 závisí na získané době pojištění v celých ukončených letech a výši osobního vyměřovacího základu. Osobním vyměřovacím základem je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy se přepočítávají koeficientem. Při výpočtu důchodu v roce 2021 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální (důchodové) pojištění, v letech 1986 až 2020. Při výpočtu státního důchodu platí, že čím vyšší doba pojištění a vyšší osobní vyměřovací základ, tím vyšší měsíční státní důchod.

Důchodový systém od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2015

* Dědění se rozlišuje pro jednotlivé varianty sjednané výplaty prostředků a s ohledem na jednotlivý případ úmrtí úřastníka - ve spořící fázi nebo ve výplatní - více informací zde (odkaz na článek http://www.duchodovareforma.cz/clanky-tydne/jake-jsou-moznosti-cerpani-penez-z-ii-pilire-a-jak-je-reseno-dedeni-prostredku/)

** Většina penzijních společností nabízí správu prostředků v tzv. strategiích životního cyklu - tyto strategie kombinují více fondů zároveň a pracují s délkou horizontu let do důchodu - v závislosti na ní přesouvají prostředky v průběhu času z více rizikových fondů do fondů nejméně rizikových

Výplata prostředků ze III. pilíře